Není to zas tak překvapivé. Pokud sledujete tento blog pravidelně, jistě víte, že HTML5 není jen hudbou budoucnosti, ale některé jeho části můžete používat již dnes nebo v blízké době. Jejich přehled byl součástí mé podzimní přednášky HTML5 is happening.
HTML5 se pomalu ale jistě dostává do všeobecného povědomí vývojářů a podpory oficiálních nástrojů (např. nedávno zařazená podpora HTML5 do validátoru W3C).
V roce 2009 bude tento trend ještě sílit. A pravděpodobně se vyjasní některé dosud nerozřešené klíčové otázky, hlavně tyto dvě:
- jaká bude budoucnost Web Forms 2 (Stanou součástí HTML5? V jaké podobě?)
- zda specifikace HTML5 bude existovat v podobě, jakou známe dnes, nebo se některé její části oddělí do menších specifikací
Já bych se chtěl jenom zeptat, existuje nějaká verze HTML, která se prosadila jinak, než že W3C bylo de facto donuceno převzít jiný stav?
OdpovědětVymazatMě totiž přijde, že W3C tak nějak nebylo nikdy s to držet krok s dobou. Vím, že HTML 4 byla vlastně ze strany W3C rezignace a převzetí de facto standardů a posvětilo je oficiálně. A hned na to násilím ukončili vývoj HTML.
Pak přišlo HTML 5, zase nikoli iniciativou W3C, ale jinou skupinou.
Předtím mám pocit, že v HTML 3 v nějakých verzích bylo nutné návrhy W3C zase silně seškrtat.
Mám pocit, že HTML by se nejlépe a nejrychleji vyvíjelo, kdyby se toho nedotknulo W3C.
Namísto toho se W3C snažilo HTML rychle zlikvidovat a vyvinulo XHTML, kterou dovedlo do dosti patové situace ve verzi XHTML 2.0.
Takže já mám pocit, že pokud se bude HTML vyvíjet a prosazovat, tak vždy navzdory W3C, a W3C bude ten zdržovač. Zatím co pamatuji, tak to snad nikdy jinak nebylo.
Miloslav Ponkrác
Ono standardizátoři jsou skoro vždycky ti, kdo zdržují. Naopak komerce většinou spěchá a inovuje. Standardizační organizace myslí (nebo by měly) dopředu, řeší problémy, které ještě nenastaly, všechny možné kompatibility, které kdoví, zda budou potřeba (a to zdržuje). Firmy (v tomhle případě výrobci prohlížečů) chtějí mít funkční řešení a nejlépe ještě dnes.
OdpovědětVymazatKdyž by měli v rukou otěže jen ti nebo oni, tak to nedopadne dobře. Pokud se bude jejich moc rozumě dělit, tak je šance, že vývoj pojede rychle a zároveň ne zbrkle. Protože občas je nutné rychle inovovat, ale někdy je taky dobré trochu zdržovat.
Tady ale nejde o zdržování.
OdpovědětVymazatNapříklad: Viděli jste jakoukoli ISO normu jazyka, která by nezačínala gramatikou jazyka? Cokoli jiného by přeci byla ptákovina! A vidíte! W3C nikdy gramatiku HTML nevydala, udělala to násilím až HTML 5 mimo W3C.
U CSS je to s gramatikou taky sranda – v CSS 1 byla gramatika a zároveň normativní přislib, že je neměná, a nikdy se nebude nekompatibilně měnit. Proto také z CSS nepoznáte nijak číslo verze. Pak přišla CSS 2 a copak se stalo? Došlo ke změně gramatiky a znovu se stejným příslibem neměnnosti. Pak přišla další a opakovalo se to.
A to nekomentuji snahy W3C jako zavedené DTD mířící na jejich domény, a když tedy obecné XML parsery poslušny norem W3C stahovaly DTD z jejich domény, W3C se to nelíbilo a začaly to vypínat.
Problémem W3C je, že z nich padají naprosto nejhorší normy. Norma z jakékoli jiné strany, než W3C bude na tuty lépe domyšlená a praktičtěji dotažená. W3C mnohdy neurčí ani základní věci a tím odstartuje bordel. Jako například neurčila v HTML přesně gramatiku ani zprůsob parsování (ačkoli je to naprosto základní věc každého jazyka) a pak se zlobila, že to každý browser (tedy User Agent) dělá jinak a snaží se opravit chyby. Ale to se nikdy nemuselo stát, kdyby W3C dělala práci alespoň polovičatě, když ne pořádně.
Jejich snaha násilím zavést XHTML namísto HTML jsem taky nepochopil – XHTML nic praktického kromě bordelu a standardů navíc nepřináší, s výjimkou toho, že XHTML je platný XML dokument, což je víceméně v praxi pro stránky naprosto na nic. A když už ho zavedli, tak zapomněli na zpětnou kompatibilitu a začali zavádět haldu nekompatibilních verzí, až se zasekli v XHTML 2.0, a co s tím teď?
To není o zdržování, to je o naprosté idiocii celého W3C – moc se omlouvám za ta ostrá slova, ale jemněji to snad ani nejde. To je o tom, že jejich normy jsou nedomyšlené, a vadné už od začátku.
Na tím postojem ke zdržování se doporučuji s ohledem na vývoj za poslední roky ještě hodně zamyslet.
OdpovědětVymazatOno naštěstí tyhle nekompatibility trápí jen vývojáře prohlížečů (a ti ony standardy tvoří, takže si za to můžou sami) a pak jen několik autorů parseru. To je minimální bolest. Na vlastní vývoj pro web to nemá vliv.
A s tím XHTML to rozhodně není tak jednoznačné. Původní myšlenka byla dobrá, jen se to zvrtlo.
Myslím, že zdrojem takových problémů je, že se při přípravě standardů (to je obecné, nejen u W3C) střetává víc komerčních zájmů a soustředí se pak někdy jiným směrem (na to, co někdo zaplatí) než je vždy potřeba.
W3C pokud vím chybí peníze (už řadu let) a nedokáže vždy zaplatit lidi, aby se věnovali tomu, co je potřeba. Proto se věnují tomu, co zrovna někdo potřebuje (a platí). To by vyřešil leda systém financování.
Všechny verze HTML od verze 2.0 až 4.01 byly syntakticky založeny na jazyce SGML (ISO 8879:1986). Gramatika HTML tak byla vždy zcela přesně určena pomocí obecných pravidel SGML a SGML deklarace a DTD, které byly součástí specifikací HTML.
OdpovědětVymazatProblém tedy nebyl ve specifikaci, ale v implementacích, které pro čtení HTML nepoužívaly plnohodnotný parser SGML, ale prováděly vlastní aproximaci a zjednodušení syntaxe.
Vstřícným krokem pro implementátory tak bylo XHTML, které mělo řádově jednodušší syntaxi. Bohužel výrobce nejpoužívanějšího prohlížeče (MS) XHTML neimplementoval, výrobce nejpoužívanějšího alternativního prohlížeče (Mozilla) pak udělal implementaci blbě. MS i Mozilla samozřejmě byli a jsou členy W3C.
Svět asi nebude tak černobílý.
PS. Martine, v Opeře nejde odeslat komentář.