You can switch to English version.
Píšeš pro Ajaxian už pět let, takže detailně sleduješ dění v tomto oboru. Co považuješ za největší změny ve světě JavaScriptu a AJAXu za posledních pět let?
Byla tu hromada inkrementálních změn, prohlubovalo se například naše chápání JavaScriptu a objevovaly se knihovny a nástroje jako jQuery a Firebug, které vývojářům usnadňovaly život. Dalším přínosem bylo výrazné zlepšení výkonu. Ovšem tu zásadní post-ajaxovou změnu můžete vidět poslední dobou na nových schopnostech prohlížečů, tj. HTML5, CSS3 a příbuzných technologiích jako je třeba geolokace (které pro zjednodušení společně všechny označuji jako "HTML5"). Dříve nebylo možné pracovat s videem nebo pokročilou grafikou bez ohledu na to, jak dobří jste byli v JavaScriptu. Museli jste se uchýlit k používání pluginů, hacků a obezliček, abyste dosáhli schopností vyžadovaných u moderních aplikací. Dnes pro řadu z těchto schopností existují vyhrazená API definovaná jako otevřené standardy. Oproti předchozím technikám jsou obvykle rychlejší, bezpečnější a snazší pro vývojáře.
V řadě věcí. Tím obvyklým průnikem a fascinujícím tématem byla vždy umělá inteligence. Ovšem v minulých desetiletích se z převážně akademických vod vynořila User Experience a stala se klíčovým podoborem moderního softwarového vývoje. Všimněte si, že recenzenti dnes mezi faktory zařazují i uživatelskou přívětivost; lidé očekávají, že produkty budou intuitivní. Toho lze dosáhnout pouze s pochopením lidské psychologie, což znamená víc, než jen spekulování; psychologie je obor postavený na faktech.
Napsal jsi knihu Ajax Design Pattern, jak ses od blogování a programování dostal k napsání knihy?
Kniha vznikla na základě mého blogpostu na stejné téma. Bylo to krátce po té, co vznikl termín Ajax. Lidé byli nadšení, můj text zabodoval na těch správných webech (Delicious Popular apod.) a z O'Reilly mě požádali, abych o tom napsal knihu. Pokračoval jsem současně v blogování ukázek a v psaní textu knihy na wiki.
Pokud budu někdy psát další knihu, nejspíš se vyhnu používání wiki a budu se víc soustředit na blog, nebo aspoň na wiki s komentáři. Je to lepší, když žádáte o zpětnou vazbu. Lidé se totiž jen zřídka pouští do úprav dlouhých článků, které napsal jeden člověk. (A když už to učiní, jedná se v polovině případů o spam!)
Nějakou dobu jsi se věnoval TiddlyWiki. To je poměrně kuriózní projekt. Co se ti na něm líbí? (Pozn.: TiddlyWiki je wiki distribuovaná jako jeden jediný HTML soubor.)
Pracoval jsem s TiddlyWiki v Osmosoftu, což je inovační skupina v BT, kterou vede tvůrce TiddlyWiki Jeremy Ruston. Ovšem o kód TiddlyWiki jsem se zajímal už dřív, když jsem psal Ajax Design Patterns. Rozhodně se nejedná o typický projekt. Rád jsem tehdy žertoval, že jako jeden z mála lidí na světě jsem placen, abych vytvářel webové aplikace běžící na protokolu "file:".
TiddlyWiki je v jádru tvořena jedním jediným souborem, který obsahuje veškerý kód HTML, kaskádové styly i JavaScript. To byla samo o sobě už tehdy inovativní myšlenka, ovšem co ji dělá stále výjimečnou je schopnost uložení aplikace na lokální disk bez použití rozšíření prohlížečů i bez offline storage API z HTML5. Je to možné pomocí Active X v IE, nativního API ve Firefoxu a v ostatních prohlížečích pomocí appletu v druhém souboru. Můžete tak snadno vytvářet perzistentní webové aplikace a dokonce i "guerilové" víceuživatelské aplikace pouhým umístěním HTML na sdílený disk.
Další cool vlastností je systém pluginů. Zatímco TiddlyWiky ve výchozím stavu slouží jako osobní wiki, můžete z ní snadno vytvořit blog, prezentaci nebo cokoliv jiného. Nahrál jsem screencast popisující, jak během 15 minut vytvořit fórum. Používám k tomu TiddlyWeb, protože se jedná o fórum hostované na serveru, ačkoliv bylo vyvinuto na protokolu "file:".
S Michaelem Mahemoffem se můžete osobně potkat 15. listopadu na hackathonu, den před GDD. (Na akci se navíc uvidíte celý den i se mnou, protože jsem mezi organizátory 8-)
Zajímá vás HTML5? Sestavte vývojářský tým a zkuste za 1 den naprogramovat užitečnou aplikaci. My vám k tomu dáme: prostor, občerstvení, připojení k internetu a podporu několika Googlích vývojářů v průběhu dne.
Serverovou část aplikace můžete vytvořit ve vašem oblíbeném jazyce. Klientská část musí využívat některých možností HTML5.
Pokud HTML5 zatím pořádně neovládáte, nezoufejte, pro přehled si projděte prezentaci na HTML5Rocs. Na místě budou vývojáři z Googlu (včetně Michaela), kteří vám budou celý den k dispozici a poradí vám.
Zaregistrujte se, těšíme se na vás.
Další informace najdete na Facebooku nebo Twitteru.
Hackathon pořádá GUG.cz v partnerství s Google, czu.gug.cz a Provozně ekonomickou fakultou ČZU.
Máš rád hackathony. Co považuješ za největší přínos hackathonů?
Některé hackathony jsem si zamiloval. Vytváření software má jako disciplína své silné i slabé stránky. A tou opravdu silnou stránkou je možnost vytvoření něčeho naprosto úžasného během jednoho jediného dne. Samozřejmě, řada lidí na hackathonech něco až tak dobrého nevytvoří, ale i tak aspoň něco vytváří a tím se hodně naučí.
Hackathony jsou oslavou toho úžasného, co se děje, když začneme den se zárodkem malého nápadu a skončíme ho předvedením hotového díla ostatním. A obsahuje i sociální přínos - navázání nových známostí, možnost pracovat s ostatními a učit se od sebe navzájem. A to v takové míře, jak účastníci chtějí. Někteří radši pracují samostatně - i to je v pořádku.
Navíc vytvářet software se nenaučíte jen čtením knížek nebo posloucháním. Můžeme se dohadovat, proč tomu tak je, ovšem většina vývojářů se shodne na tom, že k pochopení základů si musíte vyhrnout rukávy a pustit se do vlastního kódování. Hackathony jsou k tomu ideální prostředí, je to takové bezpečné místo, kde váš výstup není nijak kritický a máte řadu možností, jak vám může někdo poradit a poskytnout zpětnou vazbu.
Jaký byl ten nejdelší hackathon, kterého ses účastnil?
V BT jsme praktikovali agilní přístup a akce intenzivně probíhaly po tři dny. Snažili jsme se dát dohromady všechny investory projektu a získat pozornost uživatelů, takže jsme s nimi mohli pracovat a žádat je o testování vznikajícího díla. Ujasnili jsme si naše nápady a naplánovali další iteraci.
Nebylo to perfektní. Měl jsem občas pocit, že pro správnou vyváženost potřebujeme víc vývojářů, abychom mohli dělat akce, které se soustředí na tvorbu skutečných projektů a jejich prezentování na konci každého dne.
Někteří říkali, že tohle je způsob, jakým má software vznikat dennodenně - nemá se jednat o občasný velký třesk. Ovšem já myslím, že ve velkých mnohonárodních korporacích jsou akce typu "velký třesk" tím nejlepším realizovatelným způsobem. Většina z těchto akcí měla pro firmu opravdu přínos.
Takže v Osmosoftu jste pořádali firemní hackathony? Proč by měly firmy pořádat své vlastní hackathony?
Ano, byly velice efektivní a nakonec jsme je pořádali asi jednou měsíčně. Mám na to pěkné vzpomínky. Osmosoft měl řadu interních zákazníků a externích partnerů. Ráno jsme se sešli se zákazníkem - obvykle jich přišlo několik. Dohodli jsme se na uživatelských scénářích, jejich prioritách a začli jsme s hackováním. Obvykle tak hodina až dvě sprintu. Začínali jsme v 10 dopoledne a výsledek práce prezentovali v 7 večer. Mezitím byly sprinty, standup meetingy k synchronizování a naplánování dalšího sprintu. Pokud to šlo, po celou dobu jsme checkovali do GitHubu nebo podobného repozitáře a tweetovali jsme o celé akci. V plánu bylo nejen odprezentovat naši práci, ale také veřejně spustit vytvořenou webovou aplikaci (to se však často nepovedlo).
Musím zdůraznit dva důležité body. Za prvé, náš postup byl velmi rychlý, což naše zákazníky většinou překvapilo. Důvodem byl náš důraz na znovupoužívání - každý projekt byl nejen příležitostí pro vytvoření nové aplikace, ale současně také vytvoření série komponent, které jsme mohli použít v dalších projektech. Nešlo nám o velké enteprise vize, ale o vytvoření padesátiřádkového pluginu pro TiddlyWiki, který dělal něco užitečného. Mohl to být plugin pro komentáře, grafický editor nebo počítadlo slov.
Musím zdůraznit dva důležité body. Za prvé, náš postup byl velmi rychlý, což naše zákazníky většinou překvapilo. Důvodem byl náš důraz na znovupoužívání - každý projekt byl nejen příležitostí pro vytvoření nové aplikace, ale současně také vytvoření série komponent, které jsme mohli použít v dalších projektech. Nešlo nám o velké enteprise vize, ale o vytvoření padesátiřádkového pluginu pro TiddlyWiki, který dělal něco užitečného. Mohl to být plugin pro komentáře, grafický editor nebo počítadlo slov.
Za druhé, otevřenost může být v kontextu společnosti tvořící nový produkt překvapující. Mohli jsme si to dovolit protože jsem stavěli framework na bázi pluginů. Osmosoft mohl jako tvůrce open source vytvářet open source komponenty a s tím i aplikaci, která z velké části na těchto komponentách stála. BT si ji mohla upravit pro své vlastní potřeby a stejně tak jakýkoliv jiný podnik (např. naši externí partneři). My jsme byli součástí BT a tak jsme jim nabízeli přímou podporu k úpravě aplikací. Ale ukázali jsme, že open source může i v případě velké společnosti fungovat a předvedli jsme přínosy hackathonů.
Letos na jaře jsi začal pracovat pro Google jako Chrome Developer Advocate. Jak ses k té práci dostal? Byl to tvůj nápad nebo tě Google oslovil?
Byl jsem osloven jednou osobou z Googlu a pak jsem už prošel klasickým přijímacím procesem.
Chrome podporuje rozšíření, podobně jako řada dalších prohlížečů. Ovšem každý prohlížeč obsahuje jinou implementaci. Nemělo by se rozhraní sjednotit, aby bylo možné jednou napsat rozšíření a spouštět je pak všude?
Obvykle se říká write once, run many, což je velkou výhodou samotného vývoje pro web. Stinnou stránkou je, že tím můžete předčasně zabrzdit inovační proces. Takový mechanismus rozšíření Firefoxu umožnil úžasné věci - třeba takový Firebug, ovšem pro běžného vývojáře je těžké v něm začít tvořit - zbyl tu prostor pro další zlepšování, bylo příliš brzo na standardizaci.
Dnes má Chrome pro rozšíření mechanismus, který je webovým vývojářům blízký, Mozilla má JetPack a Safari s Operou také podporují rozšíření. Doufejme, že lidé začnou kreslit Vennovy diagramy a hledat, co mají jednotlivé mechanismy společného. Ovšem jen v případě, že to nezastaví prohlížeče v dalších inovacích. Chrome třeba nedávno nabídl rozšířením možnost přidat se do kontextové nabídky; něco takového by nemělo být blokované standardizačním procesem.
Na kolika Google Developer Days přednášíš?
Přednášet budu na třech evropských GDD (v Mnichově, Moskvě a Praze), na každém budu mít dvě session: Google Chrome Extensions a HTML or Native for Mobile Development. Na té druhé budu společně s Android advokátem Retem Meierem.
Už jsi byl někdy v Praze nebo je to tvoje první návštěva? Na co se nejvíc těšíš?
V Praze jsem zatím ještě nebyl. Nejdůležitější je pro mě GUG akce před GDD. Česká republika má silnou vývojářskou komunitu, těším se na setkání s místními vývojáři a na to, s čím přijdou.
Děkuji za rozhovor
Otázky kladl Martin Hassman, odpovídal Michael Mahemoff.
A pokud vás myšlenka hackathonů zaujala, neváhejte a zaregistujte se na náš hackathon, který pořádáme 15. listopadu v Praze.
Můžete položit Michaelovi i své vlastní otázky přes twitter http://twitter.com/mahemoff.
OdpovědětVymazatHackaton me laka, ale do Prahy to mam ponekud daleko. Je podobna akce vyhledove v planu i pro Brno?
OdpovědětVymazatV Brně byl hackathon letos na jaře. Někdy ho tam určitě zopakujeme, ale zda to bude už příští rok, to není vůbec jisté.
OdpovědětVymazatKaždopádně výlet do Prahy je v tomhle týdnu obzvlášť ideální: (pondělí hackathon, úterý GDD a středa státní svátek na regeneraci) a z Brna už jede pár lidí, co ještě nemají kompletní tým - dá se k nim přidat.