Dnes byla představena preview verze Opery 10.5. Obsahuje řadu novinek, např. dlouho očekávaný JS engine Carakan. Z pohledu HTML5 přináší jednu důležitou novinku a tou je podpora lokálních úložišť. Přesněji řečeno všech typů lokálních datových úložišť (nástupce cookies), definovaných v HTML5.
Web Storage
Web Storage zahrnuje localStorage a sessionStorage a umožňuje ukládat data v jednoduché podobě klíč - hodnota. Implementace najdeme již prakticky ve všech prohlížečích. Opera byla posledním prohlížečem, na který se ještě čekalo. Odhaduji, že cca do dvou let by se toto úložiště mohlo začít bez problému používat i pro široké nasazení. V tuto chvíli je lze bezpečně používat pouze s pomocí emulačních triků, které zajistí uložení dat v prohlížečích dosud nepodporujících Web Storage.
Web SQL Database (SQL5)
Webové úložiště postavené na SQL (někdy přezdívané SQL5) je složitějším úložištěm, které obsahuje jednoduchou SQL databázi. Zatím bylo implementováno pouze ve WebKitu (Safari, iPhone, Chrome) a v Google Gears. Opera tak přináší jeho v pořadí třetí implementaci. Na použití tohoto úložiště na webu si pravděpodobně počkáme ještě řadu let.
Jeho implementace v Opeře tak bude zatím zajímavá spíše pro tvůrce aplikací (widgetů) postavených na platformě Opera. Až se podpora dostane i do mobilní verze Opery, získají mobilní widgety pěknou databázi.
úterý 22. prosince 2009
pátek 11. prosince 2009
První verze akcelerovaného 3D v prohlížečích je na světě
Pod hlavičkou Khronos Group byl vydán první draft specifikace WebGL. K této aktivitě se hlásí Apple, Google, Mozilla i Opera (absence Microsoftu se u podobných aktivit již stala pravidlem).
Práce začala loni na jaře, kdy se výrobci sice již shodli, že akcelerované 3D na webu bude časem nutností, ale nebyli se schopni dohodnout, jak má toto rozhraní vypadat a začali si (téměř každý) vyvíjet své vlastní. Právě včas zasáhl Khronos Group, který přinesl nejen neutrální půdu pro přípravu nového standardu, ale také potřebné know-how (pod jeho patronátem se vyvíjí např. OpenGL). Zřejmě se jednalo o dobrou volbu, protože se výrobci prohlížečů (ti jmenovaní) přidali.
Chcete si to vyzkoušet? Máme implementace
Současně s první pracovní verzí specifikace jsou k dispozici i její první implementace. (Také začínáte mít pocit, že v Khronos Group to šlape poněkud lépe než u W3C?) Jedná se zatím o experimentální implementace dostupné jen pro testování. Jednu najdete v nočních buildech Firefoxu (návod, jak ji zapnout), další najdete v Chromiu a nočních verzích WebKitu.
Pro vyzkoušení nových 3D možností si zkuste dema nebo stránku x3dom.
Já tleskám a jdu si to také zkusit.
P.S.: Ještě k Microsoftu. Komunikace na Twitteru mezi Arunem (Mozilla) a Chrisem Wilsonem (Microsoft): upozornění, reakce, reakce, reakce.
Práce začala loni na jaře, kdy se výrobci sice již shodli, že akcelerované 3D na webu bude časem nutností, ale nebyli se schopni dohodnout, jak má toto rozhraní vypadat a začali si (téměř každý) vyvíjet své vlastní. Právě včas zasáhl Khronos Group, který přinesl nejen neutrální půdu pro přípravu nového standardu, ale také potřebné know-how (pod jeho patronátem se vyvíjí např. OpenGL). Zřejmě se jednalo o dobrou volbu, protože se výrobci prohlížečů (ti jmenovaní) přidali.
Chcete si to vyzkoušet? Máme implementace
Současně s první pracovní verzí specifikace jsou k dispozici i její první implementace. (Také začínáte mít pocit, že v Khronos Group to šlape poněkud lépe než u W3C?) Jedná se zatím o experimentální implementace dostupné jen pro testování. Jednu najdete v nočních buildech Firefoxu (návod, jak ji zapnout), další najdete v Chromiu a nočních verzích WebKitu.
Pro vyzkoušení nových 3D možností si zkuste dema nebo stránku x3dom.
Já tleskám a jdu si to také zkusit.
P.S.: Ještě k Microsoftu. Komunikace na Twitteru mezi Arunem (Mozilla) a Chrisem Wilsonem (Microsoft): upozornění, reakce, reakce, reakce.
Firefox 3.6 zlepší práci se soubory ve formulářích
Ve Firefoxu 3.6 se dočkáme dvou novinek týkajících se práce se soubory. Tou první je podpora uploadu více souborů najednou z jednoho formulářového pole po vzoru specifikace HTML5 (dříve WebForms2).
Zápis vypadá jednoduše:
<input type="file" multiple="">
v HTML variantě jej můžete zkrátit i na:
<input type=file multiple>
Pomocí JavaScriptu můžete ověřit, kolik souborů uživatel vybral nebo je (resp. jejich názvy) v cyklu projít (kolekce input.files a vlastnost input.files.length).
Více: ukázka, specifikace.
Sáhněte si na soubor
Tou druhou novinkou je možnost přistupovat přímo z JavaScriptu k obsahu souborů, které uživatel vybral k uploadu pomocí klasického <input type="file">. Dosud bylo totiž nutné takové soubory nahrát na server, z něj získat zpět a teprve pak s nimi šlo dále pracovat. Alternativou bylo použití pluginů, které umožňovaly přímou práci se soubory.
Z JavaScriptu bude pomocí nového API možné zjistit nejen název takového souboru, jeho typ a velikost, ale také přistupovat k jeho obsahu a to třemi asynchronními způsoby (dnes už je takový trend dělat všechny náročnější operace asynchronně, aby nedocházelo k zamrzání stránky v prohlížeči) :
Kompletní specifikace (poměrně čerstvá, první návrh přišel před pár týdny právě od Mozilly) počítá i s výše zmíněným přepínačem multiple (bude tedy možné např. označit všechny fotografie v adresáři a následně s nimi v JavaScriptu pracovat).
Firefox 3.6 zatím neimplementoval specifikaci celou, ale dost na to, aby si ji zájemci mohli vyzkoušet (stahujte Firefox 3.6 beta 4).
Více: video s demem, ukázka, specifikace.
Pozn.: Firefox 3.6 těch novinek přinese víc, ale pro účely tohoto příspěvku nejsou podstatné.
Pozn. 2: Specifikace je nová a zatím jsem nenašel reakce dalších prohlížečů, zda ji budou chtít podporovat nebo ne. Uvidíme.
Zápis vypadá jednoduše:
<input type="file" multiple="">
v HTML variantě jej můžete zkrátit i na:
<input type=file multiple>
Pomocí JavaScriptu můžete ověřit, kolik souborů uživatel vybral nebo je (resp. jejich názvy) v cyklu projít (kolekce input.files a vlastnost input.files.length).
Více: ukázka, specifikace.
Sáhněte si na soubor
Tou druhou novinkou je možnost přistupovat přímo z JavaScriptu k obsahu souborů, které uživatel vybral k uploadu pomocí klasického <input type="file">. Dosud bylo totiž nutné takové soubory nahrát na server, z něj získat zpět a teprve pak s nimi šlo dále pracovat. Alternativou bylo použití pluginů, které umožňovaly přímou práci se soubory.
Z JavaScriptu bude pomocí nového API možné zjistit nejen název takového souboru, jeho typ a velikost, ale také přistupovat k jeho obsahu a to třemi asynchronními způsoby (dnes už je takový trend dělat všechny náročnější operace asynchronně, aby nedocházelo k zamrzání stránky v prohlížeči) :
- readAsBinaryString
- readAsText
- readAsDataURL
Kompletní specifikace (poměrně čerstvá, první návrh přišel před pár týdny právě od Mozilly) počítá i s výše zmíněným přepínačem multiple (bude tedy možné např. označit všechny fotografie v adresáři a následně s nimi v JavaScriptu pracovat).
Firefox 3.6 zatím neimplementoval specifikaci celou, ale dost na to, aby si ji zájemci mohli vyzkoušet (stahujte Firefox 3.6 beta 4).
Více: video s demem, ukázka, specifikace.
Pozn.: Firefox 3.6 těch novinek přinese víc, ale pro účely tohoto příspěvku nejsou podstatné.
Pozn. 2: Specifikace je nová a zatím jsem nenašel reakce dalších prohlížečů, zda ji budou chtít podporovat nebo ne. Uvidíme.
neděle 22. listopadu 2009
Neoficiální zprávy o Internet Exploreru 9. Na pořadu jsou SVG, CSS transformace i canvas
Před pár dny Microsoft zveřejnil první informace o IE9. Pročetl jsem je a sepsal k tomu své poznámky. Moc toho zatím není. Weboví badatelé ovšem ví, když výrobci prohlížečů mlčí, je třeba zabrousit do veřejných archivů W3C. Novináři tam nechodí. Ovšem my tam můžeme najít zajímavé informace. Přinejmenším něco vytušit.
Začněme tedy pátrat! Dobrým startovním bodem je sledování mailů, které aktuálně zasílají lidé s Microsoftu. Toho využijeme.
Internet Explorer 9 a SVG
Bude IE9 podporovat SVG? Nevíme. Pokud ovšem spočteme počet mailů směřujících z Microsoftu do pracovní skupiny pro SVG, zjistíme, že počet mailů za tento podzim vydá za počet mailů odeslaných v celých předchozích šesti letech! Jeden z nich je přímo od člověka, který je členem IE týmu program managerem pro Layout a Rendering. Vesměs se jedná otázky dotýkající se implementace SVG. Zdá se, že Microsoft implementaci SVG minimálně zvažuje. Jsem moc zvědav, zda se to potvrdí, protože vektorová grafika je další důležitý mezník ve vývoji webu.
(BTW Microsoft byl i zlatým sponzorem konference SVG Open 2009. To jistě nebude náhoda.)
Internet Explorer a CSS
V pracovní skupině pro CSS je velmi živo (viz přehled mailů od Microsoftu ve veřejném mailing listu). Nejvíce mě zaujalo, že se Microsoft zajímá o CSS transformace (ty co znáte např. ze Safari, zej. na iPhone) a také o Multi-column layout, jednu z technik CSS3 rozšířujících schopnosti layoutu (popisuje ji Honza Sládek ve svém článku Budoucnost layoutů dle CSS3). I zde jsem byl potěšen.
Opět to neznamená, že Microsoft do IE9 tyto vlastnosti skutečně implementuje, ale jen tak pronic zanic se o ně nezajímá.
Internet Explorer 9 a canvas
I ve skupině pro HTML5 je živo (viz přehled mailů od Microsoftu), nejvíce mě zaujalo, že Microsoft se vážně zajímá o canvas. Natolik vážně, že ve vývojové verzi specifikace již najdete zástupce Microsoftu mezi jejími editory. To zároveň vzbudilo jistou nevoli (viz celé vlákno) a obavy, zda Microsoft nemůže canvas (v tuto dobu již implementovaný ve všech běžných prohlížečích) nějakým způsobem pozměnit.
Canvas je po SVG dalším prvkem, který může posunout vývoj webu v mnohém kupředu. Emulace canvasu pro IE již existují, ovšem jsou pomalé a nepodporují kompletně celé API. Plná podpora v IE9 by byl malý zázrak. Doufejme tedy, že implementace Microsoftu bude s ostatními prohlížeči kompatibilní a že ve specifikaci canvasu neudělá nějaké problematické změny.
Celkový závěr
V mém shrnutí oficiálních informací o IE9 jsem vyjádřil své přesvědčení, že IE9 bude podporovat mnohem víc webových standardů, než co zatím Microsoft představil, jinak bych nebyl s IE9 ani trochu spokojen. Po tomhle malém investigativním průzkumu jsem z tohoto neoficiálního přehledu poměrně potěšen.
Zdůrazňuji, že nic z výše uvedeného není oficiálně potvrzeno, ale vidím tu dobrou šanci, že se aspoň něco z toho v IE9 objeví.
To je ode mě vše. Pokud objevíte nějakou další zajímavost, budu moc vděčný, když mi dáte vědět.
Začněme tedy pátrat! Dobrým startovním bodem je sledování mailů, které aktuálně zasílají lidé s Microsoftu. Toho využijeme.
Internet Explorer 9 a SVG
Bude IE9 podporovat SVG? Nevíme. Pokud ovšem spočteme počet mailů směřujících z Microsoftu do pracovní skupiny pro SVG, zjistíme, že počet mailů za tento podzim vydá za počet mailů odeslaných v celých předchozích šesti letech! Jeden z nich je přímo od člověka, který je členem IE týmu program managerem pro Layout a Rendering. Vesměs se jedná otázky dotýkající se implementace SVG. Zdá se, že Microsoft implementaci SVG minimálně zvažuje. Jsem moc zvědav, zda se to potvrdí, protože vektorová grafika je další důležitý mezník ve vývoji webu.
(BTW Microsoft byl i zlatým sponzorem konference SVG Open 2009. To jistě nebude náhoda.)
Internet Explorer a CSS
V pracovní skupině pro CSS je velmi živo (viz přehled mailů od Microsoftu ve veřejném mailing listu). Nejvíce mě zaujalo, že se Microsoft zajímá o CSS transformace (ty co znáte např. ze Safari, zej. na iPhone) a také o Multi-column layout, jednu z technik CSS3 rozšířujících schopnosti layoutu (popisuje ji Honza Sládek ve svém článku Budoucnost layoutů dle CSS3). I zde jsem byl potěšen.
Opět to neznamená, že Microsoft do IE9 tyto vlastnosti skutečně implementuje, ale jen tak pronic zanic se o ně nezajímá.
Internet Explorer 9 a canvas
I ve skupině pro HTML5 je živo (viz přehled mailů od Microsoftu), nejvíce mě zaujalo, že Microsoft se vážně zajímá o canvas. Natolik vážně, že ve vývojové verzi specifikace již najdete zástupce Microsoftu mezi jejími editory. To zároveň vzbudilo jistou nevoli (viz celé vlákno) a obavy, zda Microsoft nemůže canvas (v tuto dobu již implementovaný ve všech běžných prohlížečích) nějakým způsobem pozměnit.
Canvas je po SVG dalším prvkem, který může posunout vývoj webu v mnohém kupředu. Emulace canvasu pro IE již existují, ovšem jsou pomalé a nepodporují kompletně celé API. Plná podpora v IE9 by byl malý zázrak. Doufejme tedy, že implementace Microsoftu bude s ostatními prohlížeči kompatibilní a že ve specifikaci canvasu neudělá nějaké problematické změny.
Celkový závěr
V mém shrnutí oficiálních informací o IE9 jsem vyjádřil své přesvědčení, že IE9 bude podporovat mnohem víc webových standardů, než co zatím Microsoft představil, jinak bych nebyl s IE9 ani trochu spokojen. Po tomhle malém investigativním průzkumu jsem z tohoto neoficiálního přehledu poměrně potěšen.
Zdůrazňuji, že nic z výše uvedeného není oficiálně potvrzeno, ale vidím tu dobrou šanci, že se aspoň něco z toho v IE9 objeví.
To je ode mě vše. Pokud objevíte nějakou další zajímavost, budu moc vděčný, když mi dáte vědět.
neděle 11. října 2009
WidgetPad - s HTML5 na mobilní zařízení
Nemusí to být na první pohled jasné, ale HTML5 se snaží udělat z webu vhodnou platformu i pro aplikace běžící na mobilních zařízeních. Příklady takových "aplikací" napsaných v HTML5+CSS3+JS najdete na serveru WidgetPad.
WidgetPad ovšem není jen prostou kolekcí hotových aplikací, je především prostředím pro jejich vývoj. U každé aplikace (widgetu) tak najdete nejen tlačítko "View Source" (všechny publikované widgety jsou open source), tak možnost "Fork", čili vytvoření a vývoj vlastní kopii již existujícího widgetu.
Server je tak šikovný pro experimentování. Představte si, že narazíte na zajímavý widget a napadne vás, jak jej vylepšit. Stačí zvolit Fork a můžete rovnou začít. Server WidgetPad pak zajistí, aby vaši aplikaci uživatelé snadno našli. Hotový vývoj ve stylu Web2.0.
Více o WidgetPadu najdete např. v článku WidgetPad: Open-Source, Web-Based Environment for Mobile Developers.
WidgetPad ovšem není jen prostou kolekcí hotových aplikací, je především prostředím pro jejich vývoj. U každé aplikace (widgetu) tak najdete nejen tlačítko "View Source" (všechny publikované widgety jsou open source), tak možnost "Fork", čili vytvoření a vývoj vlastní kopii již existujícího widgetu.
Server je tak šikovný pro experimentování. Představte si, že narazíte na zajímavý widget a napadne vás, jak jej vylepšit. Stačí zvolit Fork a můžete rovnou začít. Server WidgetPad pak zajistí, aby vaši aplikaci uživatelé snadno našli. Hotový vývoj ve stylu Web2.0.
Více o WidgetPadu najdete např. v článku WidgetPad: Open-Source, Web-Based Environment for Mobile Developers.
úterý 6. října 2009
HTML5 video bude mít v novém Firefoxu podporu fullscreenu
Celoobrazovkové přehrávání videa je na webu běžné. Pamatuji si, že okolo HTML5 specifikace před pár lety probíhala debata, zda a jak začlenit podporu fullscreenu.
Pokud mě paměť neklame, nakonec se do specifikace požadavek fullscreenu nedostal. Prohlížeče, jej podporovat mohou, ovšem je na nich zda a jak to učiní.
Firefox je první prohlížeč, který se o to pokouší. Pokud si stáhnete noční build Firefoxu můžete si např. na testovací stránce The Video Bay pustit video a v kontextové nabídce zvolit položku "Full Screen".
Předpokládám, že další prohlížeče podporující HTML5 video budou rychle následovat a podporu pro fullscreen rovněž přidají.
Pokud mě paměť neklame, nakonec se do specifikace požadavek fullscreenu nedostal. Prohlížeče, jej podporovat mohou, ovšem je na nich zda a jak to učiní.
Firefox je první prohlížeč, který se o to pokouší. Pokud si stáhnete noční build Firefoxu můžete si např. na testovací stránce The Video Bay pustit video a v kontextové nabídce zvolit položku "Full Screen".
Předpokládám, že další prohlížeče podporující HTML5 video budou rychle následovat a podporu pro fullscreen rovněž přidají.
středa 23. září 2009
Úvod do HTML5 od Brada Neuberga
Brada Neuberga si možná pamatujete jako přednášejícího z loňského Google Developer Day. Nedávno natočil video s úvodem do HTML5. Soustředí se v něm na několik zajímavostí HTML5:
Nicméně Google se od té doby nějak nezbavil spojení Geolocation API = HTML5 a prakticky vždy uvádí Geolocation API jako součást HTML5 a Brad (zaměstnanec Googlu) není výjimkou. Následně se toho chytají novináři, tuto chybu (nebo možná marketingový trik?) opisují a šíří dál.
Ono je to jedno. Webovým vývojářům pramálo záleží na tom, ve které specifikaci se která vlastnost nachází, důležité je jen to, zda funguje nebo ne. Uvádím to zde jen jako zajímavost pro ty, kdo se budou divit, proč některé zdroje vedou Geolocation API pod HTML5 a jiné samostatně. Pravdu mají ti druzí.
- canvas
- video
- database
- web workers (javascriptová "vlákna")
Nicméně Google se od té doby nějak nezbavil spojení Geolocation API = HTML5 a prakticky vždy uvádí Geolocation API jako součást HTML5 a Brad (zaměstnanec Googlu) není výjimkou. Následně se toho chytají novináři, tuto chybu (nebo možná marketingový trik?) opisují a šíří dál.
Ono je to jedno. Webovým vývojářům pramálo záleží na tom, ve které specifikaci se která vlastnost nachází, důležité je jen to, zda funguje nebo ne. Uvádím to zde jen jako zajímavost pro ty, kdo se budou divit, proč některé zdroje vedou Geolocation API pod HTML5 a jiné samostatně. Pravdu mají ti druzí.
Zdroj: Ajaxian
středa 16. září 2009
Hyperland - když se Stopařův průvodce stává internetovou realitou
Zhruba ve stejné době, kdy byly vytvářeny základní kameny Webu, vznikl i dokumentární film Hyperland, ve kterém Douglas Adams (jako autor scénáře i hlavní herec) představil svět, kde televize již není lineární, nudná a neinteraktivní, ale hypertextová, multimediální a interaktivní. Svět, který se velmi podobá Internetu (a zejména Webu), jak jej známe dnes.V téměř hodinovém snímku z roku 1990 se mu podařilo představit možnosti, které počítače a internet brzy nabídnou, v rozsahu, o jakém se Douglasovi patrně snilo, když si představoval svého elektronického Průvodce po galaxii.
Ve filmu Hyperland najdete řadu zajímavých faktů, účinkuje v něm i otec hypertextu Ten Nelson nebo Hans Peter Brøndmo, tvůrce myšlenky micon (kontextových ikon uvnitř videí).Ať jste online novinář nebo webdesigner, až budete mít chvilku čas, určitě se na celý Hyperland podívejte. Je zajímavé vidět, co vše bylo očekáváno před dvaceti lety. Film je dostupný online pomocí služby Google Video:
úterý 1. září 2009
HTML5 nepotřebuje Supermana, má totiž Superkamarády
Vzpomínám, když se u nás před dvěma lety začalo psát o HTML5, vzbudilo to jistou nevoli. Lidi nebyli na něco takového připraveni. Navíc tvůrci HTML5 jsou sice dobrými autory specifikace, ale nejsou vždy právě nejlepšími prodavači svých názorů.Než se situace trochu vyrovnala a komunikační šumy poněkud zklidnily, vzniklo pár prostestních skupin, pár parodujících komixů a velká řada kritizujících blogpostů. Asi nic překvapivého, o lecčems z toho jste nejpíš už slyšeli.
Nedávno se ovšem objevila aktivita s názvem HTML5 Super Friends. Je zajímavá zejména už jen proto, že za ní stojí Jeffrey Zeldman, který ještě nedávno HTML5 silně kritizoval.
Dnes v příspěvku Loving HTML5 říká:Čím víc zkoumám HTML5, tím víc se mi líbí.Stránka HTML5 Super Friends výslovně tvrdí, že HTML5 sice není dokonalé a dokonce i SuperFriendi by chtěli některé části změnit. Přesto plně vyjadřují podporu pro směr, kterým se HTML5 vydává.
A kdo že se pod maskou SuperFriendů skrývá? Jména nikoliv neznámá:
Pro úspěch webové technologie není důležité jen, aby s ní byli za jedno její autoři, W3C, výrobci prohlížečů, ale aby s ní časem byli za jedno i webdesigneři. V opačném případě by neměla šanci na úspěch. Ovšem když už má takové SuperFriends, není co řešit.
čtvrtek 27. srpna 2009
Mark Pilgrim píše knihu o HTML5. Je dostupná online
Mark Pilgrim je grafoman, který píše moc pěkné knihy. Asi nejznámější je jeho Dive Into Python.
Nedávno začal psát knihu Dive Into HTML5. Bude celá dostupná online, v tuto chvíli je k dispozici první dokončená kapitola věnující se canvasu.
Pěkné je nejen grafické provedení připomínající knihy sázené na prvních knihtiscích, ale také autorský styl, který na nás čiší z celého textu, viz názvy kapitol: SELECT * FROM BROWSER WHERE 5 > 2 nebo Multimedia in a Flash (Without That Other Thing).
Už se těším, až bude kniha hotova a budu ji moct zrecenzovat.
Nedávno začal psát knihu Dive Into HTML5. Bude celá dostupná online, v tuto chvíli je k dispozici první dokončená kapitola věnující se canvasu.
Pěkné je nejen grafické provedení připomínající knihy sázené na prvních knihtiscích, ale také autorský styl, který na nás čiší z celého textu, viz názvy kapitol: SELECT * FROM BROWSER WHERE 5 > 2 nebo Multimedia in a Flash (Without That Other Thing).
Už se těším, až bude kniha hotova a budu ji moct zrecenzovat.
středa 26. srpna 2009
Změny v předsednictvu HTML WG
Předsedové pracovní skupiny pro HTML WG se za poslední rok kompletně vyměnili. Zakládajícími předsedy před dvěma lety byli Dan Connolly (W3C) a Chris Wilson (Microsoft). Dan Connolly již dávno odstoupil a nahradil jej Sam Ruby (IBM), dnes dochází k další změně.
Chris již dříve oznámil svůj odchod z IE týmu a před chvílí k němu přidal i své odstoupení z předsednictví HTML WG. (Chris byl pro mnohé webové vývojáře ikonou téměř identickou s "modrým e", jelikož vystupoval za IE tým na mnoha konferencích. Málokdo již ví, že je jmenován v seznamu lidí, kteří nejvíce pomohli počátečnímu rozvoji webu.)
Krátce nato Tim Berners-Lee oznámil nástup hned dvou nových předsedů. Stávají se jimi Paul Cotton z Microsoftu (o tom slyším prvně) a Maciej Stachowiak z Apple (pokud čtete blog vývojářů WebKitu, tak Macieje určitě znáte).
Historicky se tak prvně mezi předsedy HTML WG objevuje člověk (Maciej), který je již roky členem WHATWG a stál u samého zrodu HTML5.
Dnešní příspěvek byl čistě administrativní, ale pokud chceme pochopit změny, které se ve vývoji (čehokoliv, nejen standardů) odehrávají, je nutné sledovat i přesuny lidí na důležitých pozicích, protože právě oni jsou často zdrojem těchto změn.
Viz také: Oficiální oznámení na W3C
Chris již dříve oznámil svůj odchod z IE týmu a před chvílí k němu přidal i své odstoupení z předsednictví HTML WG. (Chris byl pro mnohé webové vývojáře ikonou téměř identickou s "modrým e", jelikož vystupoval za IE tým na mnoha konferencích. Málokdo již ví, že je jmenován v seznamu lidí, kteří nejvíce pomohli počátečnímu rozvoji webu.)
Krátce nato Tim Berners-Lee oznámil nástup hned dvou nových předsedů. Stávají se jimi Paul Cotton z Microsoftu (o tom slyším prvně) a Maciej Stachowiak z Apple (pokud čtete blog vývojářů WebKitu, tak Macieje určitě znáte).
Historicky se tak prvně mezi předsedy HTML WG objevuje člověk (Maciej), který je již roky členem WHATWG a stál u samého zrodu HTML5.
Dnešní příspěvek byl čistě administrativní, ale pokud chceme pochopit změny, které se ve vývoji (čehokoliv, nejen standardů) odehrávají, je nutné sledovat i přesuny lidí na důležitých pozicích, protože právě oni jsou často zdrojem těchto změn.
Viz také: Oficiální oznámení na W3C
neděle 9. srpna 2009
IE tým zkoumá standardy. Pozdě, ale přece?
Před dvěma dny zaslal Adrian Bateman (program manager pro IE, jeden z členů IE týmu, s kterými jsem se letos osobně setkal) relativně dlouhý seznam připomínek k HTML5, který sesbíral mezi členy IE týmu.
Vyjadřuje se k řadě míst HTML5 specifikace. Pro mě je zajímavé, že se vyjadřuje i k několika místům, která již byla v minulosti diskutována a jsou již víceméně považována za prodiskutovaná a hotová. Například: potřebujeme značku <nav>? A značky <header>, <footer>, <section>, <aside>?
Je samozřejmě dobře, že se IE tým ptá. Nejasnosti je třeba vyřešit, obzvlášť, když se jedná o tak důležitého implementátora. Přesto mě vzniklá situace trochu pobavila.
Microsoft byl v čele HTML WG již od adopce HTML5 (její předseda, Chris Wilson, je z Microsoftu). Přesto byl hlas Microsoftu za celé dva roky existence HTML WG ze všech prohlížečů ten nejslabší. Dokonce to teď skoro vypadá, že se o HTML5, až na několik výjimek, které implementovali v IE8, vlastně téměř nezajímali.
Je těžké se v takové chvíli zbavit dojmu, že zatímco ostatní prohlížeče jsou v HTML WG, aby pomohly s vývojem HTML5, tak Microsoft tam byl spíš "jen tak naoko", "aby tam byl", ale de facto jej vývoj příliš nezajímal.
Nyní se vzpamatoval a říká si, "tak, jak to s tím HTML5 vlastně vypadá?" a začne se přehrabovat v tom, co ostatní za ty roky vytvořili.
Nicméně vidím i jedno pozitivní poselství, které bychom neměli přehlédnout.
V Microsoftu teď rozvažují, jak bude vypadat IE9, co vše bude obsahovat a začali (konečně) pořádně uvažovat o implementaci HTML5. Do IE8 se dostalo jen několik narychlo uvařených střípků HTML5, které tam byly spíš jen proto, aby se mohlo říct, že IE8 podporuje část HTML5. V IE9 se ale třebas dočkáme implementace HTML5 srovnatelné s ostatními prohlížeči. Adrianův mail je pro mě takovou první indikací, že by k tomu mohlo dojít.
U CSS3 podobné indikace zatím nejsou, u SVG jen jedna a to velmi nejasná, když Chris Wilson v lednu na chatu prohlásil: "We have heard a strong request for SVG support".
IE se sice jen tak nezbaví nálepky prohlížeče, jehož vztah k webovým standardům je problematický (jen pomyslete - když necháte ostatní prohlížeče vytvářet nějakou specifikaci, pak přijdete k víceméně hotovému a začnete se jim v tom rýpat, tak je přinejmenším naštvete), přesto na tom pomalu, ale jistě pracuje.
Teď bychom se mohli sázet, zda ostatní prohlížeče v podpoře standardů dožene ve verze IE9, IE10 nebo nikdy. Já tipuji na jednu z prvních dvou možností.
Vyjadřuje se k řadě míst HTML5 specifikace. Pro mě je zajímavé, že se vyjadřuje i k několika místům, která již byla v minulosti diskutována a jsou již víceméně považována za prodiskutovaná a hotová. Například: potřebujeme značku <nav>? A značky <header>, <footer>, <section>, <aside>?
Je samozřejmě dobře, že se IE tým ptá. Nejasnosti je třeba vyřešit, obzvlášť, když se jedná o tak důležitého implementátora. Přesto mě vzniklá situace trochu pobavila.
Microsoft byl v čele HTML WG již od adopce HTML5 (její předseda, Chris Wilson, je z Microsoftu). Přesto byl hlas Microsoftu za celé dva roky existence HTML WG ze všech prohlížečů ten nejslabší. Dokonce to teď skoro vypadá, že se o HTML5, až na několik výjimek, které implementovali v IE8, vlastně téměř nezajímali.
Je těžké se v takové chvíli zbavit dojmu, že zatímco ostatní prohlížeče jsou v HTML WG, aby pomohly s vývojem HTML5, tak Microsoft tam byl spíš "jen tak naoko", "aby tam byl", ale de facto jej vývoj příliš nezajímal.
Nyní se vzpamatoval a říká si, "tak, jak to s tím HTML5 vlastně vypadá?" a začne se přehrabovat v tom, co ostatní za ty roky vytvořili.
Nicméně vidím i jedno pozitivní poselství, které bychom neměli přehlédnout.
V Microsoftu teď rozvažují, jak bude vypadat IE9, co vše bude obsahovat a začali (konečně) pořádně uvažovat o implementaci HTML5. Do IE8 se dostalo jen několik narychlo uvařených střípků HTML5, které tam byly spíš jen proto, aby se mohlo říct, že IE8 podporuje část HTML5. V IE9 se ale třebas dočkáme implementace HTML5 srovnatelné s ostatními prohlížeči. Adrianův mail je pro mě takovou první indikací, že by k tomu mohlo dojít.
U CSS3 podobné indikace zatím nejsou, u SVG jen jedna a to velmi nejasná, když Chris Wilson v lednu na chatu prohlásil: "We have heard a strong request for SVG support".
IE se sice jen tak nezbaví nálepky prohlížeče, jehož vztah k webovým standardům je problematický (jen pomyslete - když necháte ostatní prohlížeče vytvářet nějakou specifikaci, pak přijdete k víceméně hotovému a začnete se jim v tom rýpat, tak je přinejmenším naštvete), přesto na tom pomalu, ale jistě pracuje.
Teď bychom se mohli sázet, zda ostatní prohlížeče v podpoře standardů dožene ve verze IE9, IE10 nebo nikdy. Já tipuji na jednu z prvních dvou možností.
čtvrtek 30. července 2009
Malá reorganizace HTML5 aneb spin-offs
Poměrně dlouho se vedla debata, zda všechny části specifikace HTML5 do ní skutečně patří. Její editor Ian Hickson na rovinu přiznal, že je pro něj snazší starat se o jednu velkou specifikaci než o řadu menších, což je pro něj důvod, proč vše udržuje pohromadě.
Tlak na rozdělení do menších specifikací postupně sílil, a tak v této době dochází k vyčlenění (spin-off) několika částí HTML5 do samostatných specifikací, a to hlavně:
Můžete si všimnout, že jádra HTML5 se rozdělení nedotklo, jedná se opravdu jen o vyčlenění funkčních celků, které můžou existovat samostatně.
Zda bude tohle rozdělení ve výsledku dobré nebo ne ukáže čas. Na jednu stranu je rozhodně snazší orientovat se v několika menších dokumentech než v jednom velkém. Na druhou stranu cítím, že u takové vyčleněné specifikace spíš hrozí, že se na ni prostě zapomene, nikdo se jí nebude věnovat a ona umře a nedivil bych se, kdyby k tomu minimálně v některých případech došlo.
A na závěr z komunikačního hlediska je lepší mít všechny zmíněné vlastnosti označené hromadně nálepkou HTML5 než používat kryptografické názvy dílčích specifikací. Dodnes z toho těží snad všichni implementátoři včetně Microsoftu. Ovšem to je hlavně rétorický problém, který lze snadno oblafnout. Vždy je možné vyčleněné specifikace označit jako moduly HTML5.
Tlak na rozdělení do menších specifikací postupně sílil, a tak v této době dochází k vyčlenění (spin-off) několika částí HTML5 do samostatných specifikací, a to hlavně:
- Web Storage (jednoduché úložiště klíč-hodnota rozšiřující cookies)
- Web Database (plnohodnotná SQL databáze přezdívaná SQL storage nebo SQL5)
- Server sent events (možnost přijímání událostí ze serveru)
- Web Sockets (peer-to-peer komunikace mezi webovými prohlížeči)
Můžete si všimnout, že jádra HTML5 se rozdělení nedotklo, jedná se opravdu jen o vyčlenění funkčních celků, které můžou existovat samostatně.
Zda bude tohle rozdělení ve výsledku dobré nebo ne ukáže čas. Na jednu stranu je rozhodně snazší orientovat se v několika menších dokumentech než v jednom velkém. Na druhou stranu cítím, že u takové vyčleněné specifikace spíš hrozí, že se na ni prostě zapomene, nikdo se jí nebude věnovat a ona umře a nedivil bych se, kdyby k tomu minimálně v některých případech došlo.
A na závěr z komunikačního hlediska je lepší mít všechny zmíněné vlastnosti označené hromadně nálepkou HTML5 než používat kryptografické názvy dílčích specifikací. Dodnes z toho těží snad všichni implementátoři včetně Microsoftu. Ovšem to je hlavně rétorický problém, který lze snadno oblafnout. Vždy je možné vyčleněné specifikace označit jako moduly HTML5.
čtvrtek 16. července 2009
Vyzkoušejte si nové drag and drop API ve Firefoxu 3.5
Jednou z novinek HTML5 je API pro drag & drop. Implementuje ho i nedávno vydaný Firefox 3.5. API nevzniklo na zelené louce, bylo vytvořeno dle implementace v Internet Exploreru a její kopie v Safari.
Pro implementaci drag & drop podle nového API již není třeba používat nízkoúrovňových událostí typu mousedown a mousemove, můžete sáhnout po událostech typu dragstart, dragend atd.
Demo
Výsledek si můžete ve Firefoxu 3.5 vyzkoušet na sadě ukázek.
Zdrojový kód je diskutovaný v článku HTML5 drag and drop in Firefox 3.5.
Připravil jsem i minimální kód potřebný pro zahájení drag & drop procesu.
Jelikož počet vývojářů, kteří používají nativní JavaScript klesá, klesá i význam téhle zprávy. Z událostí DOMu se pomalu stává cosi nenápadného, co se schovává kdesi dole pod frameworkem, který jejich obsluhu bezchybně zvládne.
I přesto je dobré minimálně vědět, že takové nové API existuje, abyste jednou nebyli překvapeni, a nepřemýšleli, kde se ta záhadná událost dragleave vlastně vzala.
Aktualizace
Vizionáře v oboru webových aplikací jistě nadchne fakt, že tento mechanismus funguje i napříč doménami, tj. můžete provádět drag & drop třeba mezi Emailem na Seznamu a Google Docs. A na těchto aplikacích pak záleží, zda se spolu dokáží domluvit.
Pro implementaci drag & drop podle nového API již není třeba používat nízkoúrovňových událostí typu mousedown a mousemove, můžete sáhnout po událostech typu dragstart, dragend atd.
Demo
Výsledek si můžete ve Firefoxu 3.5 vyzkoušet na sadě ukázek.
Zdrojový kód je diskutovaný v článku HTML5 drag and drop in Firefox 3.5.
Připravil jsem i minimální kód potřebný pro zahájení drag & drop procesu.
Jelikož počet vývojářů, kteří používají nativní JavaScript klesá, klesá i význam téhle zprávy. Z událostí DOMu se pomalu stává cosi nenápadného, co se schovává kdesi dole pod frameworkem, který jejich obsluhu bezchybně zvládne.
I přesto je dobré minimálně vědět, že takové nové API existuje, abyste jednou nebyli překvapeni, a nepřemýšleli, kde se ta záhadná událost dragleave vlastně vzala.
Aktualizace
Vizionáře v oboru webových aplikací jistě nadchne fakt, že tento mechanismus funguje i napříč doménami, tj. můžete provádět drag & drop třeba mezi Emailem na Seznamu a Google Docs. A na těchto aplikacích pak záleží, zda se spolu dokáží domluvit.
středa 15. července 2009
Jak odchází XHTML2
Dnes sérii článků o konci XHTML2 (viz 1, 2 a 3) rozšířím. Na blogu Shane McCarrona, jednoho z členů pracovní skupiny pro XHTML2, jsem našel zajímavou zpověď, která by neměla zůstat zcela nepovšimnuta.
Uvedu jen krátké citace, zájemci nechť si přečtou celý originál:
Uvedu jen krátké citace, zájemci nechť si přečtou celý originál:
Pracovní skupina nebyla informována. Všichni ve skupině se o ukončení dozvěděli z tisku, nikoliv od W3C.
Dokument s často kladenými otázkami byl rovněž publikován bez konzulace s pracovní skupinou.
čtvrtek 9. července 2009
Předseda XHTML2 WG říká: XHTML2 není mrtvé a bude se vyvíjet mimo W3C
O konci XHTML2 se objevila řada zpráv včetně oficiálních a potvrzených. Ty nejdůležitější jsem srhnoval nedávno v R.I.P. XHTML2 - pracovní skupina pro XHTML2 koncem roku ukončí svou činnost a v ...a ještě jednou o XHTML2 (aktualizováno). Zmínil jsem i možnost, že by někteří z tvůrců mohli v práci na XHTML2 pokračovat i nadále - mimo W3C.
Netušil jsem, že odpověď přijde tak rychle. Steven Pemberton, který předsedá pracovní skupině pro XHTML2, na svém blogu včera prohlásil:
Ovšem pro řadové webdesignery se nic nemění. Rozkol mezi XHTML2 a stávajícím webem (zahrnujícím všechny stávající prohlížeče) je tak velký, že se téměř jedná o vzájemně výlučné elementy. Tam, kde jeden uspěje, není pro toho druhého místo. Před lety se věřilo na málo pravděpodobnou, ale přesto možnou budoucnost XHTML2. Dnes to vypadá na jasné vítězství klasického webu. Jak to bude vypadat za pár let, to se nechme překvapit.
Kvíz na závěr
BTW. S Adamem Haunerem se právě dohadujeme, zda Ian Hickson své tvrzení "Personally, I think XHTML2 is shaping up to be a great specification," v roce 2003 myslel vážně nebo se jednalo o ironii a nemůžeme se shodnout. Co si myslíte vy?
Netušil jsem, že odpověď přijde tak rychle. Steven Pemberton, který předsedá pracovní skupině pro XHTML2, na svém blogu včera prohlásil:
Fakt, že W3C již nemá zdroje pro podporu XHTML2, neznamená, že XHTML2 již není potřeba, ani že společnosti, které na ní pracují, tuto práci chtějí ukončit. Řešíme proto, kde budeme v naší práci pokračovat, abychom ji mohli dokončit.Mění se tím něco? Pro ty, kteří používají XHTML2 už dnes způsobem, jako ukázková stránka na w3future, se rozhodně jedná o radostnou zprávu. Přejme jim ji.
Ovšem pro řadové webdesignery se nic nemění. Rozkol mezi XHTML2 a stávajícím webem (zahrnujícím všechny stávající prohlížeče) je tak velký, že se téměř jedná o vzájemně výlučné elementy. Tam, kde jeden uspěje, není pro toho druhého místo. Před lety se věřilo na málo pravděpodobnou, ale přesto možnou budoucnost XHTML2. Dnes to vypadá na jasné vítězství klasického webu. Jak to bude vypadat za pár let, to se nechme překvapit.
Kvíz na závěr
BTW. S Adamem Haunerem se právě dohadujeme, zda Ian Hickson své tvrzení "Personally, I think XHTML2 is shaping up to be a great specification," v roce 2003 myslel vážně nebo se jednalo o ironii a nemůžeme se shodnout. Co si myslíte vy?
Noční buildy Firefoxu obsahují parser HTML5
Když si stáhnete noční build Firefoxu a nastavíte v něm html5.enable na true, začne Firefox používat parser HTML5.
Jelikož parser HTML5 je historicky první pokus o standardizaci parsování HTML, pak Firefox je historicky první prohlížeč, který může používat standardizovaný parser HTML.
Myšlenka vedoucí ke standardizaci parsování HTML je prostá: zvýšit interoperabilitu mezi prohlížeči, čili zvýšit pravděpodobnost, že pokud vám stránka funguje v jednom prohlížeči, bude fungovat i v dalších (a pokud možno stejně).
Autorem této implementace je Henri Sivonen, který původně vytvořil parser HTML5 v Javě (ten dnes mj. používá i oficiální validátor HTML od W3C pro validaci HTML5). Kód pro Firefox byl vytvořen automatickou konverzí z Javy do C++.
Neznamená to ovšem, že by Firefox měl v nejbližší době přejít na tento parser. Jedná se zatím pouze o experiment a historicky první ověření, zda můžeme na dnešní web takový parser vůbec pustit, zda bude všechno fungovat a zda se pod ním naše oblíbené stránky zcela nezhroutí.
Parser HTML5 totiž nemá umět parsovat jen HTML5, ale má umět parsovat stávající HTML používané všude na webu, ať už se jedná o HTML3, HTML4 nebo o XHTML1.
Doposud byl standard parseru HTML5 ověřován hlavně automatickými testy u Google, kde byl spouštěn na několik miliónů stránek ležících v cachi Googlu a následně byly analyzovány zalogované výsledky. Nyní poprvé může výsledek parseru HTML5 vidět uživatel ve svém prohlížeči. Tím se mohou objevit problémy ve specifikaci, na které dosud nikdo nenarazil.
Nejedná se proto ani tak o přínos pro prohlížeč Firefox, jako o přínos pro budoucnost HTML, konkrétně pro zvýšení kvality specifikace HTML5.
Související
Jelikož parser HTML5 je historicky první pokus o standardizaci parsování HTML, pak Firefox je historicky první prohlížeč, který může používat standardizovaný parser HTML.
Myšlenka vedoucí ke standardizaci parsování HTML je prostá: zvýšit interoperabilitu mezi prohlížeči, čili zvýšit pravděpodobnost, že pokud vám stránka funguje v jednom prohlížeči, bude fungovat i v dalších (a pokud možno stejně).
Autorem této implementace je Henri Sivonen, který původně vytvořil parser HTML5 v Javě (ten dnes mj. používá i oficiální validátor HTML od W3C pro validaci HTML5). Kód pro Firefox byl vytvořen automatickou konverzí z Javy do C++.
Neznamená to ovšem, že by Firefox měl v nejbližší době přejít na tento parser. Jedná se zatím pouze o experiment a historicky první ověření, zda můžeme na dnešní web takový parser vůbec pustit, zda bude všechno fungovat a zda se pod ním naše oblíbené stránky zcela nezhroutí.
Parser HTML5 totiž nemá umět parsovat jen HTML5, ale má umět parsovat stávající HTML používané všude na webu, ať už se jedná o HTML3, HTML4 nebo o XHTML1.
Doposud byl standard parseru HTML5 ověřován hlavně automatickými testy u Google, kde byl spouštěn na několik miliónů stránek ležících v cachi Googlu a následně byly analyzovány zalogované výsledky. Nyní poprvé může výsledek parseru HTML5 vidět uživatel ve svém prohlížeči. Tím se mohou objevit problémy ve specifikaci, na které dosud nikdo nenarazil.
Nejedná se proto ani tak o přínos pro prohlížeč Firefox, jako o přínos pro budoucnost HTML, konkrétně pro zvýšení kvality specifikace HTML5.
Související
úterý 7. července 2009
...a ještě jednou o XHTML2 (aktualizováno)
Není divu, že ukončení vývoje XHTML2 vyvolalo řadu dotazů. Ukázalo se také, že spousta webdesignerů a vývojářů nemá o vývoji u W3C ani ponětí (to jim nelze brát za zlé, to je jen důsledek chybějícího "informačního marketingu" W3C), a tak nabyla pocitu, že koncem XHTML2 končí celé XHTML, což není pravda. Vývoj XHTML pokračuje i nadále, jen nenavazuje na XHTML2, nýbrž na XHTML1.0.
Zpověď insidera
Objevilo se ovšem i několik zajímavých příspěvků. Pokud chodíte na pražská webdesignerská setkání PROWAS, jistě znáte jejich organizátora Jonny Axelssona, který se na XHTML2 dříve podílel (je uveden dle abecedního pořadí jako první z editorů specifikace XHTML2).
Jonny dnes na blogu rozebírá situaci v XHTML2. Je velmi zajímavé si to přečíst, protože Jonny ví, jak skupina skutečně fungovala a může nám tak napomoct pochopit historii. Mě zaujalo:
Aktualizace
Své k tématu před pár hodinami napsal i David Baron z Mozilly a nabízí zajímavý pohled, který ledacos vysvětluje. Dovolím si proto přidat jednu citaci:
Zpověď insidera
Objevilo se ovšem i několik zajímavých příspěvků. Pokud chodíte na pražská webdesignerská setkání PROWAS, jistě znáte jejich organizátora Jonny Axelssona, který se na XHTML2 dříve podílel (je uveden dle abecedního pořadí jako první z editorů specifikace XHTML2).
Jonny dnes na blogu rozebírá situaci v XHTML2. Je velmi zajímavé si to přečíst, protože Jonny ví, jak skupina skutečně fungovala a může nám tak napomoct pochopit historii. Mě zaujalo:
Nebylo to nikde oficiálně uvedeno, ale jednou z hlavních motivací vytváření XHTML2 bylo nabídnout přesvědčivý důvod pro přechod od HTML ke XHTML, tedy něco, co předchozí specifikace nemohly nabídnout.A také:
Totéž platí pro odůvodnění pracovní skupiny nepublikovat errata k HTML4, protože budoucnost je v XHTML. HTML5 v podstatě obsahuje HTML4 errata.Další dva zajímavé články, které stojí za přečtení, jsou poněkud polarizované:
- Jeffrey Zeldman kritizuje aktuální dění
- Henri Sivonen se snaží vysvětlit, proč je vše v pořádku a proč ze Jeffrey mýlí.
Aktualizace
Své k tématu před pár hodinami napsal i David Baron z Mozilly a nabízí zajímavý pohled, který ledacos vysvětluje. Dovolím si proto přidat jednu citaci:
Práce na XHTML2 začala v době, kdy technologie, na kterých stál Web stagnovaly (jak to zakusila řada uživatelů a poskytovatelů obsahu). Internet Explorer měl na trhu prohlížečů monopol resp. téměř monopol. Microsoft zpomaloval vývoj nových verzí Internet Exploreru v naději, že webové aplikace nebudou schopny konkurovat aplikacím na Windows a aplikace na Windows udrží uživatele vázané na operační systém Windows.Přiznám se, že tenhle poznatek je pro mě nový, zájemcům rozhodně doporučuji přečíst celý Davidův článek ex-HTML, který se snaží vysvětlit, proč XHTML2 stálo bokem od VŠECH výrobců prohlížečů a proč se následně tak izolovalo od celého Webu, jak jej známe dnes.
Proto bylo XHTML2 vyvíjeno bez očekávání, že by jej hlavní prohlížeč vůbec kdy implementoval. Jiné pracovní skupiny, které se věnovaly webovým technologiím, nadále spolupracovaly s ostatními výrobci prohlížečů v naději, že úspěch jejich technologie v těchto prohlížečích možná Microsoft přiměje je implementovat. Nicméně vývojáři XHTML zaujaly extrémější pozici: chtěli vytvořit samostatný Web na své vlastní technologii vytvořený "tím správným způsobem". Tento Web by byl prohlížen odlišným softwarem, který by eventuelně vytlačil stávající webové prohlížeče - všechny webové prohlížeče.
čtvrtek 2. července 2009
R.I.P. XHTML2 - pracovní skupina pro XHTML2 koncem roku ukončí svou činnost
Dnes Tim Berners-Lee oznámil, že XHTML2 WG koncem tohoto roku ukončí svou činnost. Přesněji bylo řečeno, že plán pracovní skupiny pro XHTML2 byl navržen do konce roku 2009 a již nebude dále prodloužen. W3C se hodlá soustředit na HTML WG a urychlit vývoj HTML5.
A co bude s XHTML2?
To má zvláštní osud. Myšlenka nového pěkného formátu postaveného na XML není jistě k zahození, ovšem ona implementace se zjevně nepovedla. Opakovaně můžeme slyšet kritiku, která se na vytvořený XHTML2 snáší. O XHTML2 se poměrně negativně vyjadřuje i Jiří Kosek jinak velký propagátor XML technologií (dokonce největší, jakého znám).
Poslední veřejná verze specifikace XHTML2 je pracovní návrh z roku 2006, je zhola nemožné, aby do konce roku prošel všemi specifikačními stádii až po final recommendation. Její osud pod křídly W3C je zpečetěn.
Je možné, že někteří z tvůrců XHTML2 budou v jeho tvorbě i nadále pokračovat, ovšem tento formát asi nebude ze strany W3C prosazován, o jeho osudu rozhodne trh. Pokud někdo tento formát bude potřebovat, může podpořit nebo sponzorovat jeho dokončení. Pokud se nikdo takový nenajde, tak nejspíš tento formát časem zmizí z povrchu země.
Co další specifikace?
Ovšem XHTML2 WG poslední roky nezahálela, když si proscanujete archiv novinek z roku 2009, 2008 a 2007 na slovo XHTML, najdete několik jejích dalších aktivit (včetně letošních inovací XHTML1 a XHTML1.1, které byly následně odvolány - můžeme přemýšlet, zda ono odvolání nebylo signálem, že něco není v pořádku).
W3C se bude muset rozhodnout, do jakých skupin tyto aktivity přesune, příp. zda pro některé z nich založí vlastní skupinu (např. o konkurenta mikroformátů RDFa je zájem, proto práce na něm bude jistě brzy pokračovat). Některé aktivity budou zaříznuty (kromě vlastního XHTML2 bude ukončena např. XFrames, HLink a další).
XHTML FAQ
K této příležitosti byla vytvořena speciální stránka FAQ o budoucnosti XHTML, kde se dozvíte, že ukončení XHTML2 WG je rozhodnutí managementu W3C, že na pracovní skupinu pro HTML bude nyní W3C věnovat více prostředků - myšleno hlavně personálních (už bylo na čase).
W3C také míní dohlídnout, aby vznikající XHTML5 (XML varianta HTML5) byla zcela kompatibilní s XML. Najdete v něm i podrobný přehled specifikací pracovní skupiny pro XHTML2, na kterých bude práce ukončena.
Osud XHTML2 byl de facto zpečetěn již na jaře roku 2007, kdy W3C oficiálně adoptovalo HTML5. Dnes bylo toto zpečetění jen řádně orazítkováno, podepsáno a založeno do archivu.
A co bude s XHTML2?
To má zvláštní osud. Myšlenka nového pěkného formátu postaveného na XML není jistě k zahození, ovšem ona implementace se zjevně nepovedla. Opakovaně můžeme slyšet kritiku, která se na vytvořený XHTML2 snáší. O XHTML2 se poměrně negativně vyjadřuje i Jiří Kosek jinak velký propagátor XML technologií (dokonce největší, jakého znám).
Poslední veřejná verze specifikace XHTML2 je pracovní návrh z roku 2006, je zhola nemožné, aby do konce roku prošel všemi specifikačními stádii až po final recommendation. Její osud pod křídly W3C je zpečetěn.
Je možné, že někteří z tvůrců XHTML2 budou v jeho tvorbě i nadále pokračovat, ovšem tento formát asi nebude ze strany W3C prosazován, o jeho osudu rozhodne trh. Pokud někdo tento formát bude potřebovat, může podpořit nebo sponzorovat jeho dokončení. Pokud se nikdo takový nenajde, tak nejspíš tento formát časem zmizí z povrchu země.
Co další specifikace?
Ovšem XHTML2 WG poslední roky nezahálela, když si proscanujete archiv novinek z roku 2009, 2008 a 2007 na slovo XHTML, najdete několik jejích dalších aktivit (včetně letošních inovací XHTML1 a XHTML1.1, které byly následně odvolány - můžeme přemýšlet, zda ono odvolání nebylo signálem, že něco není v pořádku).
W3C se bude muset rozhodnout, do jakých skupin tyto aktivity přesune, příp. zda pro některé z nich založí vlastní skupinu (např. o konkurenta mikroformátů RDFa je zájem, proto práce na něm bude jistě brzy pokračovat). Některé aktivity budou zaříznuty (kromě vlastního XHTML2 bude ukončena např. XFrames, HLink a další).
XHTML FAQ
K této příležitosti byla vytvořena speciální stránka FAQ o budoucnosti XHTML, kde se dozvíte, že ukončení XHTML2 WG je rozhodnutí managementu W3C, že na pracovní skupinu pro HTML bude nyní W3C věnovat více prostředků - myšleno hlavně personálních (už bylo na čase).
W3C také míní dohlídnout, aby vznikající XHTML5 (XML varianta HTML5) byla zcela kompatibilní s XML. Najdete v něm i podrobný přehled specifikací pracovní skupiny pro XHTML2, na kterých bude práce ukončena.
Osud XHTML2 byl de facto zpečetěn již na jaře roku 2007, kdy W3C oficiálně adoptovalo HTML5. Dnes bylo toto zpečetění jen řádně orazítkováno, podepsáno a založeno do archivu.
Jednání selhala. Společný kodek na Webu se nekoná
Více než rok probíhaly diskuse s výrobci prohlížečů (částečně za zavřenými dveřmi) ve snaze nalézt dohodu a najít kodek pro video a zvuk, na kterém by se všichni dohodli.
Jak ovšem Ian Hickson včera oznámil, jednání selhala. Situace je následující:
Co to znamená?
Nic nového. Web a média na webu zůstává taková, jaká je známe dnes. Aliance Open Video nebo konference o open videu budou i nadále pokračovat, je ovšem otázka, zda budou mít nějaký smysl.
Ian Hickson k tomu dodává:
Pokud by se ukázalo, že taková emulace (v tomto případě pro kodek Theora OGG, protože emulovat H.264 by z licenčních důvodů asi opět nešlo) je dostatečně výkonná (ať už poběží v Javě, Silverlightu, Flashi nebo samotném JavaScriptu), pak není co dále řešit. Je otázka, jak dobře by takovou emulaci dnešní hardware zvládl. Během let se ovšem i tahle bariéra bude snižovat a proto tady jistou šanci vidím.
Video ano, otevřený formát ne
Boj o otevřené video nebo o jednotný formát videa na webu (říkejte si tomu jak chcete) skončil neúspěšně. On ovšem neúspěšně vypadal už na začátku. Výrobci prohlížečů totiž zaspali. Kdyby tenhle problém řešily před lety, těsně před velkým nástupem videa na webu, dalo se možná něco ovlivnit, dnes už jen slepě přihlížejí a příliš prostoru nemají.
Jejich chyba. Nekorunovaným králem videa je a nadále zůstává Flash a formáty, které podporuje v této verzi, nebo bude podporovat ve verzích následujících.
Jak ovšem Ian Hickson včera oznámil, jednání selhala. Situace je následující:
Apple odmítá implementovat Ogg Theora do Quicktime (který je využíván prohlížečem Safari), zmiňuje špatnou hardwarovou podporu a nejistotu v oblasti patentů.Jak sami vidíte, jedná se o bludiště, ze kterého v tuhle chvíli nevede žádná cesta ven.
Google do Chrome implementoval H.264 a Ogg Theora, ale nemůže nabídnout licenci na kodek H.264 třetím stranám, které distribuují Chromium, a je také přesvědčen, že kvality Ogg Theora nejsou zatím vhodné pro nasazení na hojně navštěvovaný YouTube.
Opera odmítá implementovat H.264 citujíc nehoráznou cenu za potřebné licence.
Mozilla odmítá implementovat H.264, jelikož není schopna získat licenci, která by se vztahovala na její další distributory.
Microsoft se k podpoře značky <video> vůbec nevyjádřil.
Co to znamená?
Nic nového. Web a média na webu zůstává taková, jaká je známe dnes. Aliance Open Video nebo konference o open videu budou i nadále pokračovat, je ovšem otázka, zda budou mít nějaký smysl.
Ian Hickson k tomu dodává:
Při pohledu do budoucnosti vidím dvě možnosti (vzájemně nevýlučné), obě by mohly nastat ale až za několik let:Já tady vidím ještě třetí možnost, byť si nejsem jist, nakolik je realizovatelná. Jak již historie webu ukázala, pro prosazení nějaké novinky není vlastně nutné, aby výrobci prohlížečů onu vlastnost implementovaly, stačí, když v nich lze alespon do jisté míry emulovat.
1. Kodek Ogg Theora se bude nadále zlepšovat. Objeví se hadware obsahující chipy s podporou Ogg. Google jej bude distribuovat dostatečně dlouho, aniž by jej někdo žaloval a obava Applu ze skrytých patentů již nebude tak veliká. Následně se Theora stane de facto standardním kodekem na Webu.
2. Vyprší zbylé patenty H.264, které vlastní společnosti, jež je odmítají volně licencovat, tak bude možné distrubuovat H.264 bez licenčních poplatků a H.264 se stane de facto standardním kodekem Webu.
Pokud by se ukázalo, že taková emulace (v tomto případě pro kodek Theora OGG, protože emulovat H.264 by z licenčních důvodů asi opět nešlo) je dostatečně výkonná (ať už poběží v Javě, Silverlightu, Flashi nebo samotném JavaScriptu), pak není co dále řešit. Je otázka, jak dobře by takovou emulaci dnešní hardware zvládl. Během let se ovšem i tahle bariéra bude snižovat a proto tady jistou šanci vidím.
Video ano, otevřený formát ne
Boj o otevřené video nebo o jednotný formát videa na webu (říkejte si tomu jak chcete) skončil neúspěšně. On ovšem neúspěšně vypadal už na začátku. Výrobci prohlížečů totiž zaspali. Kdyby tenhle problém řešily před lety, těsně před velkým nástupem videa na webu, dalo se možná něco ovlivnit, dnes už jen slepě přihlížejí a příliš prostoru nemají.
Jejich chyba. Nekorunovaným králem videa je a nadále zůstává Flash a formáty, které podporuje v této verzi, nebo bude podporovat ve verzích následujících.
pondělí 29. června 2009
Máte nejasnosti s HTML5? Poradí vám HTML5 doktor
Zajímavý blog pod názvem HTML5Doctor spustila skupinka lidí, kteří s HTML5 sice nemají nic společného, ovšem sledují problematiku. Blog je zajímavý svou koncepcí. Na stránce Ask the doctor můžete položit svou otázku týkající se HTML5 a některý z autorů vám následně odpoví formou blog postu. Schválně to vyzkoušejte.
Já v té chvíli zavzpomínal, jaké jsou hlavní zdroje informací týkajících se HTML5. Jedná se hlavně o Blog WHATWG. Jeho nevýhodou je, že je často trochu hardcore a lidé neznalí pozadí vývoje HTML5 ne vždy všechno dobře pochopí.
Poměrně dobrým zdrojem je Planet HTML5, která integruje řadu zdrojů zabývajících se HTML5. Jednotlivé zdroje se liší, co se týče zaměření a kvality, ovšem jedná se asi o nejcennější zdroj informací, který si můžete v angličtině přát a asi to první, co bych zájemcům doporučil.
Já v té chvíli zavzpomínal, jaké jsou hlavní zdroje informací týkajících se HTML5. Jedná se hlavně o Blog WHATWG. Jeho nevýhodou je, že je často trochu hardcore a lidé neznalí pozadí vývoje HTML5 ne vždy všechno dobře pochopí.
Poměrně dobrým zdrojem je Planet HTML5, která integruje řadu zdrojů zabývajících se HTML5. Jednotlivé zdroje se liší, co se týče zaměření a kvality, ovšem jedná se asi o nejcennější zdroj informací, který si můžete v angličtině přát a asi to první, co bych zájemcům doporučil.
neděle 28. června 2009
Konkurent YouTube od ThePirateBay bude postaven na HTML5
Řada z vás to nejspíš už ví, koncem tohoto měsíce odcházím ze Zdrojáku, který jsem loni na podzim založil, a proto se zajímavosti týkající se HTML5 vracejí opět na tento blog. Čili by se to tu po necelém roce mohlo dočkat zas nějakého oživení.
Dnes mě zaujal email, který upozorňuje, že The Pirate Bay (ano onen kontroverzní server, o kterém se nedávno tolik psalo) pracuje na konkurentovi YouTube, kterého hodlá postavit na nových značkách audio a video z HTML5 (jejich technickému popisu jsem se věnoval dříve, viz archiv pro audio a video).
Mě to zarazilo. Ačkoliv budoucnosti médií dle HTML5 poměrně věřím, jejich podpora v prohlížečích dnes ještě není natolik dostatečná aby na nich šlo postavit celý web, natož konkurenta YouTube (on i takový Google vyslal zprávu, že budoucnost vidí v HTML5 a připravil demo, jak by mohlo vypadat Youtube postavené na HTML5, ovšem klasické YouTube z pochopitelných důvodů stále používá Flash).
Článek Pirate Bay’s YouTube Competitor is “Coming Soon” mi situaci trochu objasnil. Onen "konkurent" YouTube s názvem The Video Bay je "teprve" v přípravě a The Pirate Bay jej neplánují jen tak hned spustit. Myšlenku vytvořit takový server oznámili již před dvěma lety a k jeho spuštění má dojít pravděpodobně až za několik let.
Dobře, YouTube se tedy zatím bát nemusí (a otázka, zda při srovnání s tou rychlostí vývoje někdy vůbec bude muset), já se vrátím k technickým aspektům.
V takovém případě totiž rozhodnutí "postavíme to na HTML5" už nevypadá tak zle. Za těch pár let podpora značek video a audio v prohlížečích nebude něco výjimečného (ostatně pozítří má vyjít Firefox 3.5, který je bude podporovat) a u serveru, který aktivně vyznává svobodné sdílení je použití svobodných technologií celkem nasnadě. Je to samozřejmě risk - nikdo 100% nezaručí, že v té době bude podpora značek bude konkurenceschopná (a hlavně podpora OGG kodeků, na které The Video Bay rovněž sází) - ovšem risk, který takový "alternativní" server, jakým The Pirate Bay beze sporu je, nemá problém podstoupit.
Pokud máte RC verzi Firefoxu 3.5, stabilní Chrome 3, experimentální verze Opery nebo Safari, můžete si na experimentální verzi portálu The Video Bay pustit ukázkové video nebo audio (fungují jen tyhle dvě ukázky, zbytek webu je zatím veřejnosti nepřístupný).
Představa, že by něco zatím tak nefunkčního mohlo konkurovat YouTube ne úsměvná, mě ovšem mnohem víc zajímá zralost jednotlivých částí HTML5. Když jsem před rokem zkoumal podporu audia a videa v Safari a Firefoxu, řada věcí fungovala špatně nebo vůbec a při experimentování jsem musel vycházet přímo ze specifikace. Dnes je to s podporou mnohem lepší a i veřejně se celkem často můžete setkávat s termínem "open video" (pořádají se na toto téma i konference). Ještě možná tak rok může trvat, než se tahle technologie rozšíří natolik, aby mělo smysl ji alespoň v některých specifických případech používat. Zatímco ještě nedávno jsem při svých přednáškách říkal, že značky video a audio zatím nelze v žádném použít, tuším, už za takový rok to nejspíš říkat nebudu. A to mě těší.
Do použitelné vyzrálosti, které se těší třeba takový canvas, mají ještě daleko, ovšem postoupili na další stupeň k vytčenému cíli.
Dnes mě zaujal email, který upozorňuje, že The Pirate Bay (ano onen kontroverzní server, o kterém se nedávno tolik psalo) pracuje na konkurentovi YouTube, kterého hodlá postavit na nových značkách audio a video z HTML5 (jejich technickému popisu jsem se věnoval dříve, viz archiv pro audio a video).
Mě to zarazilo. Ačkoliv budoucnosti médií dle HTML5 poměrně věřím, jejich podpora v prohlížečích dnes ještě není natolik dostatečná aby na nich šlo postavit celý web, natož konkurenta YouTube (on i takový Google vyslal zprávu, že budoucnost vidí v HTML5 a připravil demo, jak by mohlo vypadat Youtube postavené na HTML5, ovšem klasické YouTube z pochopitelných důvodů stále používá Flash).
Článek Pirate Bay’s YouTube Competitor is “Coming Soon” mi situaci trochu objasnil. Onen "konkurent" YouTube s názvem The Video Bay je "teprve" v přípravě a The Pirate Bay jej neplánují jen tak hned spustit. Myšlenku vytvořit takový server oznámili již před dvěma lety a k jeho spuštění má dojít pravděpodobně až za několik let.
Dobře, YouTube se tedy zatím bát nemusí (a otázka, zda při srovnání s tou rychlostí vývoje někdy vůbec bude muset), já se vrátím k technickým aspektům.
V takovém případě totiž rozhodnutí "postavíme to na HTML5" už nevypadá tak zle. Za těch pár let podpora značek video a audio v prohlížečích nebude něco výjimečného (ostatně pozítří má vyjít Firefox 3.5, který je bude podporovat) a u serveru, který aktivně vyznává svobodné sdílení je použití svobodných technologií celkem nasnadě. Je to samozřejmě risk - nikdo 100% nezaručí, že v té době bude podpora značek bude konkurenceschopná (a hlavně podpora OGG kodeků, na které The Video Bay rovněž sází) - ovšem risk, který takový "alternativní" server, jakým The Pirate Bay beze sporu je, nemá problém podstoupit.
Pokud máte RC verzi Firefoxu 3.5, stabilní Chrome 3, experimentální verze Opery nebo Safari, můžete si na experimentální verzi portálu The Video Bay pustit ukázkové video nebo audio (fungují jen tyhle dvě ukázky, zbytek webu je zatím veřejnosti nepřístupný).
Představa, že by něco zatím tak nefunkčního mohlo konkurovat YouTube ne úsměvná, mě ovšem mnohem víc zajímá zralost jednotlivých částí HTML5. Když jsem před rokem zkoumal podporu audia a videa v Safari a Firefoxu, řada věcí fungovala špatně nebo vůbec a při experimentování jsem musel vycházet přímo ze specifikace. Dnes je to s podporou mnohem lepší a i veřejně se celkem často můžete setkávat s termínem "open video" (pořádají se na toto téma i konference). Ještě možná tak rok může trvat, než se tahle technologie rozšíří natolik, aby mělo smysl ji alespoň v některých specifických případech používat. Zatímco ještě nedávno jsem při svých přednáškách říkal, že značky video a audio zatím nelze v žádném použít, tuším, už za takový rok to nejspíš říkat nebudu. A to mě těší.
Do použitelné vyzrálosti, které se těší třeba takový canvas, mají ještě daleko, ovšem postoupili na další stupeň k vytčenému cíli.
čtvrtek 7. května 2009
U zpovědi
Nedávno jsem poskytl rozhovor magazínu 30 minut. Najdete ho rozdělený na dva díly (možná by se celý magazín měl spíš přejmenovat na 60 minut nebo na 2x30 minut 8-):
- Redakce Zdrojáku je můj notebook se týká mé současné práce na magazínu Zdrojak.cz.
- Čím více je prohlížečů, tím lépe funguje jejich trh pak probírá stav na trhu prohlížečů a webových standardů.
středa 8. dubna 2009
Máte připomínku k webovým standardům? Založte si doménu
Dnes nečekejte nic duchaplného, jedná se jen o malou vtipnou vložku. Pokud máte připomínku k nějakému standardu, ať již webovému u W3C nebo jakémukoliv jinému, zpravidla vždy najdete nějakou komunikační adresu nebo mailing list, na kterou můžete váš požadavek zaslat.
Pokud bude mít hlavu a patu, určitě se na něj někdo podívá. Ostatně takhle začínala i řada lidí, které si dnes se standardy spojujeme, i takový Jirka Kosek takhle začínal.
Existuje ovšem i další způsob, o kterém jsem dodnes nevěděl. Ptáte se jaký? Místo psaní dopisu si založte vlastní web (název domény musí být pochopitelně relevantní k vašemu požadavku), kde podrobně popíšete váš požadavek - pochopitelně nezapomenete na patřičné ilustrace a také vytvoření krátkého videa (webcastu), který váš požadavek detailně popíše.
Vedle webu si rozhodně založte i diskusní skupinu, ať můžete o problému diskutovat s ostatními. A nezapomeňte sbírat podpisy všech lidí, kteří s vámi souhlasí. Pak už můžete jen čekat, že si vás W3C všimne a že vašemu požadavku vyhoví...
Jak takový výsledek může vypadat? Inu třeba jako web www.addfullsize.com. (A už si ho skutečně někdo všimnul.)
Takže až vás někdy napadne připomínkovat nějakou specifikaci a budete chtít napsat dopis, zadržte ještě a zvažte, že existuje i alternativní způsob.
To není pochopitelně všechno, můžete si vytvořit skupinu na Facebooku, kde budete váš nápad propagovat, můžete si vytvořit kanál na Twitteru, kam budete hlásit, kolik již máte příznivců a kde se s nimi scházíte.
Prostě nebuďte staromódní - kdo by dnes psal jen nějaký obyčejný email, když máme takovéhle možnosti, že?
Pokud bude mít hlavu a patu, určitě se na něj někdo podívá. Ostatně takhle začínala i řada lidí, které si dnes se standardy spojujeme, i takový Jirka Kosek takhle začínal.
Existuje ovšem i další způsob, o kterém jsem dodnes nevěděl. Ptáte se jaký? Místo psaní dopisu si založte vlastní web (název domény musí být pochopitelně relevantní k vašemu požadavku), kde podrobně popíšete váš požadavek - pochopitelně nezapomenete na patřičné ilustrace a také vytvoření krátkého videa (webcastu), který váš požadavek detailně popíše.
Vedle webu si rozhodně založte i diskusní skupinu, ať můžete o problému diskutovat s ostatními. A nezapomeňte sbírat podpisy všech lidí, kteří s vámi souhlasí. Pak už můžete jen čekat, že si vás W3C všimne a že vašemu požadavku vyhoví...
Jak takový výsledek může vypadat? Inu třeba jako web www.addfullsize.com. (A už si ho skutečně někdo všimnul.)
Takže až vás někdy napadne připomínkovat nějakou specifikaci a budete chtít napsat dopis, zadržte ještě a zvažte, že existuje i alternativní způsob.
To není pochopitelně všechno, můžete si vytvořit skupinu na Facebooku, kde budete váš nápad propagovat, můžete si vytvořit kanál na Twitteru, kam budete hlásit, kolik již máte příznivců a kde se s nimi scházíte.
Prostě nebuďte staromódní - kdo by dnes psal jen nějaký obyčejný email, když máme takovéhle možnosti, že?
úterý 7. dubna 2009
Znáte HTML značku KEYGEN? Brzy bude oficiální
Předpokládám, že jen pamětníci znají značku <keygen>, kterou zavedl starý Netscape. Pokud vím, nikdy se nestala součástí žádné HTML specifikace. Tedy až dosud.
Používala se ve formulářích (přesněji řečeno jedná se o regulérní formulářový prvek) a měla co činit se šifrováním. Přesný mechanismus jejího použití jsem nestudoval, vím jen, že vygeneruje pár klíčů - veřejný klíč je odeslán spolu s formulářem, soukromý klíč zůstane uložen na straně prohlížeče. Pro zájemce tu mám základní informace, příp. dokumentace u Mozilly.
Myslel jsem si, že se jedná o historický relikt a dnešní prohlížeče ji už dávno nepodporují, ale mýlil jsem se. Jak jsem si vyzkoušel, je podporována ve Firefoxu, WebKitu i Opeře (vyzkoušejte na ukázce), tedy kromě IE prakticky všude (tudíž jedna z široce podporovaných značek, o které nikdo neví). To už je dost k tomu, aby si zasloužila standardizaci. A Ian Hickson ji také včera začlenil do HTML5, kde můžete najít její aktuální popis.
Uvádím to tu spíše jako kuriozitu, nepředpokládám, že když jste se dosud bez téhle značky obešli, tak ji budete chtít použít jen proto, že je standardizována. Ale možná, že nás nějaký bezpečnostní expert o její potřebě poučí.
Používala se ve formulářích (přesněji řečeno jedná se o regulérní formulářový prvek) a měla co činit se šifrováním. Přesný mechanismus jejího použití jsem nestudoval, vím jen, že vygeneruje pár klíčů - veřejný klíč je odeslán spolu s formulářem, soukromý klíč zůstane uložen na straně prohlížeče. Pro zájemce tu mám základní informace, příp. dokumentace u Mozilly.
Myslel jsem si, že se jedná o historický relikt a dnešní prohlížeče ji už dávno nepodporují, ale mýlil jsem se. Jak jsem si vyzkoušel, je podporována ve Firefoxu, WebKitu i Opeře (vyzkoušejte na ukázce), tedy kromě IE prakticky všude (tudíž jedna z široce podporovaných značek, o které nikdo neví). To už je dost k tomu, aby si zasloužila standardizaci. A Ian Hickson ji také včera začlenil do HTML5, kde můžete najít její aktuální popis.
Uvádím to tu spíše jako kuriozitu, nepředpokládám, že když jste se dosud bez téhle značky obešli, tak ji budete chtít použít jen proto, že je standardizována. Ale možná, že nás nějaký bezpečnostní expert o její potřebě poučí.
pátek 3. dubna 2009
Chcete ovlivnit HTML5? Ale prosím beze všeho
Editor HTML5 Ian Hickson včera vyslal veřejnou výzvu k připomínkování HTML5. HTML5 sice není zdaleka hotovo, ale za ty roky už poměrně vyzrálo.
Ian Hickson popisuje, kam a jak máte nalezené problémy hlásit. Slibuje, že kdokoliv najde ve specifikaci problém (jakkoliv nepatrný včetně překlepů), bude zvěčněn v děkovacím seznamu na konci specifikace HTML5.
Pokud jste náhodou přemýšleli, že se někdy na specifikaci HTML5 chcete podívat, máte teď o důvod víc.
Ian Hickson popisuje, kam a jak máte nalezené problémy hlásit. Slibuje, že kdokoliv najde ve specifikaci problém (jakkoliv nepatrný včetně překlepů), bude zvěčněn v děkovacím seznamu na konci specifikace HTML5.
Pokud jste náhodou přemýšleli, že se někdy na specifikaci HTML5 chcete podívat, máte teď o důvod víc.
pondělí 30. března 2009
Čtyři vyčleněné sekce ze specifikace HTML5
Z HTML5 byly vyčleněny 4 sekce, které přechází do samostatných specifikací, o které se bude nadále starat pracovní skupina WebApps. Oznámil to Ian Hickson v mailing listu HTML WG. Jedná se o následující sekce:
Vyčlenění proběhlo v rámci procesu zeštíhlení HTML5. Zatím jsem nikde nezahlédl jména nových editorů - tiše předpokládám, že nějací jsou, když k došlo k vyčlenění - zatím je všude podepsán stále Ian Hickson.
Nedá se vyloučit, že se nejedná o poslední vyčleněné sekce.
Ačkoliv se jedná o samostatné dokumenty, hovoří se v nich o závislosti na specifikaci HTML5, což na mě působí trochu schizofrenně. Nejsem si teď úplně jistý, zda je i nadále správně tvrdit, že např. localStorage je součásti HTML5 nebo ne. Odpověď nyní zní: Tak napůl. Ale možná to je jen dočasný stav.
Většina čtenářů tohoto blogu již asi ví, ale pro ty, kteří se diví, proč je zde poslední měsíce tak málo příspěvků připomínám, že většina obsahu se přesunula na Zdroják pod štítek HTML5.
Vyčlenění proběhlo v rámci procesu zeštíhlení HTML5. Zatím jsem nikde nezahlédl jména nových editorů - tiše předpokládám, že nějací jsou, když k došlo k vyčlenění - zatím je všude podepsán stále Ian Hickson.
Nedá se vyloučit, že se nejedná o poslední vyčleněné sekce.
Ačkoliv se jedná o samostatné dokumenty, hovoří se v nich o závislosti na specifikaci HTML5, což na mě působí trochu schizofrenně. Nejsem si teď úplně jistý, zda je i nadále správně tvrdit, že např. localStorage je součásti HTML5 nebo ne. Odpověď nyní zní: Tak napůl. Ale možná to je jen dočasný stav.
Většina čtenářů tohoto blogu již asi ví, ale pro ty, kteří se diví, proč je zde poslední měsíce tak málo příspěvků připomínám, že většina obsahu se přesunula na Zdroják pod štítek HTML5.
středa 11. března 2009
(Ne)budou oba předsedové HTML WG z Microsoftu?
V HTML WG celkem neplánovaně nastala nečekaná situace. Jejími stávajícími předsedy jsou Chris Wilson (Microsoft) a Sam Ruby (IBM).
Sam v blízké době očekává pracovní nabídku od Microsoftu. Tím by celé vedení HTML WG pocházelo z jedné společnosti. O co víc, zrovna z Microsoftu, který nemá v oblasti webových standardů to nejlepší jméno (můžeme diskutovat, nakolik je ta kritika oprávněná, nakolik ne, ale to je asi tak vše - Microsoft prostě má Černého Petra).
Druhý předseda, Chris Wilson, potvrdil, že ani on ani Sam z dlouhodobé perspektivy nevidí jako ideální řešení, aby oba předsedové byli z jedné společnosti a v případě, že by Sam do Microsoftu nastoupil, se pokusí situaci nějak vyřešit.
Pěkná hříčka osudu. Oba pánové jsou v oboru velmi uznávaní (Sam např. za své přispívání do Apache Foundation, Chrise zase najdete najdete v seznamu lidí, kteří přispěli k rozvoji webu měrou nejvyšší). V praxi ale rozhoduje i to, za jaký tým právě oba "kopou".
Pozn.: Naprosto stejná situace by nastala i v opačném případě, kdyby Chris hodlal přestoupit do IBM, jen by to možná nemělo tak silný emocionální podtext.
Sam v blízké době očekává pracovní nabídku od Microsoftu. Tím by celé vedení HTML WG pocházelo z jedné společnosti. O co víc, zrovna z Microsoftu, který nemá v oblasti webových standardů to nejlepší jméno (můžeme diskutovat, nakolik je ta kritika oprávněná, nakolik ne, ale to je asi tak vše - Microsoft prostě má Černého Petra).
Druhý předseda, Chris Wilson, potvrdil, že ani on ani Sam z dlouhodobé perspektivy nevidí jako ideální řešení, aby oba předsedové byli z jedné společnosti a v případě, že by Sam do Microsoftu nastoupil, se pokusí situaci nějak vyřešit.
Pěkná hříčka osudu. Oba pánové jsou v oboru velmi uznávaní (Sam např. za své přispívání do Apache Foundation, Chrise zase najdete najdete v seznamu lidí, kteří přispěli k rozvoji webu měrou nejvyšší). V praxi ale rozhoduje i to, za jaký tým právě oba "kopou".
Pozn.: Naprosto stejná situace by nastala i v opačném případě, kdyby Chris hodlal přestoupit do IBM, jen by to možná nemělo tak silný emocionální podtext.
čtvrtek 12. února 2009
Michaelův dokument o HTML5: má být závazný či nikoliv?
Zaměstnanec W3C, Michael Smith, nedávno publikoval dokument HTML 5: The Markup Language, který detailně popisuje značkovací jazyk HTML5.
Strhla se okolo něj poměrně velká debata. Má se jednat o oficiální specifikaci nebo jen o pomocný dokument? Celou situaci poměrně detailně rozebírá Arun Ranganathan.
Proč vznikly okolo takové zdánlivé maličkosti tak velké dohady se pouze domnívám. Pokud by byl tento dokument závazný, pak si mohla být celá specifikace HTML5 rozdělena na více dokumentů (a další dokumenty by mohl mít pod kontrolou někdo jiný než Ian Hickson). Některí to chtějí, jiní nikoliv.
Zástupci Mozilly a Safari se oficiálně vyjádřili, aby se nic neměnilo a tím jediným závazným dokumentem zůstala stávající specifikace HTML5.
Pokud si teď říkáte, že příprava standardů musí být občas pěkné hašteření, tak vězte, že rozhodně ano. Jak ostatně napovídá dnešní rozhovor Příprava specifikací je boj, který jsem pro Zdroják vedl s Jirkou Koskem (invited expertem pracovní skupiny pro HTML), a který se mimo jiné věnuje právě W3C a pracovní skupině pro HTML.
Strhla se okolo něj poměrně velká debata. Má se jednat o oficiální specifikaci nebo jen o pomocný dokument? Celou situaci poměrně detailně rozebírá Arun Ranganathan.
Proč vznikly okolo takové zdánlivé maličkosti tak velké dohady se pouze domnívám. Pokud by byl tento dokument závazný, pak si mohla být celá specifikace HTML5 rozdělena na více dokumentů (a další dokumenty by mohl mít pod kontrolou někdo jiný než Ian Hickson). Některí to chtějí, jiní nikoliv.
Zástupci Mozilly a Safari se oficiálně vyjádřili, aby se nic neměnilo a tím jediným závazným dokumentem zůstala stávající specifikace HTML5.
Pokud si teď říkáte, že příprava standardů musí být občas pěkné hašteření, tak vězte, že rozhodně ano. Jak ostatně napovídá dnešní rozhovor Příprava specifikací je boj, který jsem pro Zdroják vedl s Jirkou Koskem (invited expertem pracovní skupiny pro HTML), a který se mimo jiné věnuje právě W3C a pracovní skupině pro HTML.
sobota 24. ledna 2009
Adobe bude financovat bývalého předsedu HTML WG Dana Connolyho
Bývalý předseda HTML WG Dan Connolly, který od února bude u W3C placen jen na polovinu úvazku, včera oznámil, že onu druhou polovinu mu bude platit - hádejte kdo? - společnost Adobe.
Dan Connolly se podle smlouvy s Adobe má stát dalším editorem HTML WG (dříve byl jejím předsedou, ale již před časem tuto funkci předal Samu Ruby z IBM) a plánuje se zaměřit zejména na psaní návodů a tutoriálů souvisejících s HTML5. (Ty budou potřeba jak sůl, protože samotná specifikace HTML5 není vždy pro webdesignery snadno čitelná.)
Přiznám se, že mě tento krok společnosti Adobe trochu zaskočil, přeci jen se svými obchodními zájmy týkající se Flashe a všech Flexů a AIRů stojí spíše na druhé straně barikády. Možná mi něco uniklo, ale nedokážu si tenhle krok zatím vysvětlit. Proč by nějaká společnost financovala rozvoj technologie, která je pro ni v tuto chvíli sice nezbytná, ale pro další vývoj jasně konkurenční?
Před dvěma lety jsem si tady stěžoval, že nechápu, proč Adobe už dávno nemá svého zástupce v HTML WG, ale ve snu by mě nenapadlo, že si v ní jednoho dne zajistí přímo místo editora.
Každopádně HTML WG (a ostatně celé W3C) potřebuje člověkohodiny jako sůl. W3C peníze nazbyt nemá, tak to od Adobe zatím vypadá jako šlechetné gesto.
Teď už nám zbývá, aby se do HTML WG zapojil i Sun a partička bude kompletní 8-)
K celé věci se zajímavě vyjádřil i Ian Hickson. Prý by ho nikdy nenapadlo, že se jeho jméno někdy objeví na pracovní smlouvě, která není uzavřena s ním (smlouva s Danem Connollym přímo obsahuje, že má pomoci Ianu Hicksonovi ulehčit jeho editorskou zátěž).
Dan Connolly se podle smlouvy s Adobe má stát dalším editorem HTML WG (dříve byl jejím předsedou, ale již před časem tuto funkci předal Samu Ruby z IBM) a plánuje se zaměřit zejména na psaní návodů a tutoriálů souvisejících s HTML5. (Ty budou potřeba jak sůl, protože samotná specifikace HTML5 není vždy pro webdesignery snadno čitelná.)
Přiznám se, že mě tento krok společnosti Adobe trochu zaskočil, přeci jen se svými obchodními zájmy týkající se Flashe a všech Flexů a AIRů stojí spíše na druhé straně barikády. Možná mi něco uniklo, ale nedokážu si tenhle krok zatím vysvětlit. Proč by nějaká společnost financovala rozvoj technologie, která je pro ni v tuto chvíli sice nezbytná, ale pro další vývoj jasně konkurenční?
Před dvěma lety jsem si tady stěžoval, že nechápu, proč Adobe už dávno nemá svého zástupce v HTML WG, ale ve snu by mě nenapadlo, že si v ní jednoho dne zajistí přímo místo editora.
Každopádně HTML WG (a ostatně celé W3C) potřebuje člověkohodiny jako sůl. W3C peníze nazbyt nemá, tak to od Adobe zatím vypadá jako šlechetné gesto.
Teď už nám zbývá, aby se do HTML WG zapojil i Sun a partička bude kompletní 8-)
K celé věci se zajímavě vyjádřil i Ian Hickson. Prý by ho nikdy nenapadlo, že se jeho jméno někdy objeví na pracovní smlouvě, která není uzavřena s ním (smlouva s Danem Connollym přímo obsahuje, že má pomoci Ianu Hicksonovi ulehčit jeho editorskou zátěž).
pondělí 5. ledna 2009
WebForms2 zmigrovány do HTML5
Dnes byla dokončena migrace specifikace WebForms 2 do HTML5. Na začátku specifikace Web Forms2 nyní najdete varování:
Zmigrována byla většina specifikace, až na některé části, jejich odstranění bylo již dříve avizováno (např. repetition model). Časem si zmigrovanou specifikaci pročtu detailně a pokud bude čas, zkusím pro zájemce sepsat detail změn.
This draft has been superseded by the Forms chapter of the HTML5 specification, which now includes many of the features first defined in this document.
This document will not be further updated.
čtvrtek 1. ledna 2009
HTML5 mezi webovými technologiemi roku 2008
Magazín Wired sestavil seznam nových webových technologiích, které byste si neměli nechat ujít. Najdete mezi nimi i HTML5.
Není to zas tak překvapivé. Pokud sledujete tento blog pravidelně, jistě víte, že HTML5 není jen hudbou budoucnosti, ale některé jeho části můžete používat již dnes nebo v blízké době. Jejich přehled byl součástí mé podzimní přednášky HTML5 is happening.
HTML5 se pomalu ale jistě dostává do všeobecného povědomí vývojářů a podpory oficiálních nástrojů (např. nedávno zařazená podpora HTML5 do validátoru W3C).
V roce 2009 bude tento trend ještě sílit. A pravděpodobně se vyjasní některé dosud nerozřešené klíčové otázky, hlavně tyto dvě:
Není to zas tak překvapivé. Pokud sledujete tento blog pravidelně, jistě víte, že HTML5 není jen hudbou budoucnosti, ale některé jeho části můžete používat již dnes nebo v blízké době. Jejich přehled byl součástí mé podzimní přednášky HTML5 is happening.
HTML5 se pomalu ale jistě dostává do všeobecného povědomí vývojářů a podpory oficiálních nástrojů (např. nedávno zařazená podpora HTML5 do validátoru W3C).
V roce 2009 bude tento trend ještě sílit. A pravděpodobně se vyjasní některé dosud nerozřešené klíčové otázky, hlavně tyto dvě:
- jaká bude budoucnost Web Forms 2 (Stanou součástí HTML5? V jaké podobě?)
- zda specifikace HTML5 bude existovat v podobě, jakou známe dnes, nebo se některé její části oddělí do menších specifikací
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
